Gál P.

Pitfalls, failure and complications of miniinvasive osteosynthesis in pediatric traumatology/ 1

Kitka M., Cibur P., Molčányi T., Novotný Š., Rošák M.

Results and complications after osteosyntheses of proximal end of the femur by dynamic hip screw/ 9

Mrázková E., Mrázek J., Klečka P.

Problem of foreign - body in deglutition ways/ 13

Višňa P., Adler J., Nestrojil P., Pokorný V., Selucký J.

Knee articular cartilage and development of osteoarthrosis/ 18

Hrabec T., Mrázek J., Michna P., Válková Z., Čutková D., Šedý B., Häringová M.

The three year old child savaged in face by a dog: case - report / 26

Zápis ze schůze výboru ČSÚCH/ 32

P. Gál

Pediatric Trauma Centre, Clinic of Pediatric Surgery and Traumatology University Hospital Brno
Centrum dětské traumatologie, Klinika dětské chirurgie a traumatologie FN , Brno

Summary

In the years 1994 - 1998 a total of 1955 therapeutic surgeries in treating fractures under general anesthesia were carried out in the Pediatric Trauma Center in Brno. A nocservative manner were performed in 1311 (67%) by reduction and various ways of fixations. A total of 644 operations (33%) were carried out with the use of osteosynthetic material. Open reduction and fixation were performed in 121 cases (6,2%), including external fixations. The miniinvasive osteosynthesis method (MIO) was used in 523 cases (26,8%). We used MIO 388 times (74,1%) on the upper extremity and recorded complications in 21 cases. Failure of osteosynthesis was recorded in 5 cases (1,3%), four times after a supracondylar fracture of the humerus was treated and in one case after percutaneous pinning of an injury to the apophysis of the medial epicondyle. In the treatment of the lower extremity MIO was indicated in 135 cases (25,9%) and complications were recorded in 17 cases.
Failure of MIO was managed in 4 cases (2,9%); using the same method we had to reoperate twice diaphyseal fractures of the femur where redisplacement occurred; there were one significant redisplacement of the fracture of the neck of the thigh bone following percutaneous pinning by Kirschner wires and one failure in the treatment of a severely displaced fracture of the distal metaphysis of the middle leg bones associated with the risk of a compartment syndrome. A Prevot wire was shortened in 6 patients. We observed a bent implant in two cases and suppuration in the area of the material insertion in 5 cases. If correctly indicated and technically performed MIO is a highly reliable method representing prospects in pediatric traumatology. Failure of MIO is a serious complication and is the consequence of either false indication or incorrect performance. The solution is either a reoperation using the same procedure or by way of an open operation.

Souhrn

Za období 1994 - 1998 autoři provedli v Centru dětské traumatologie v Brně celkem 1955 terapeutických výkonů při léčbě zlomenin v celkové anestézii. Z toho bylo provedeno 1311 (67%) výkonů konzervativním postupem, repozicí a fixací různým způsobem. Dále bylo provedeno 644 výkonů (33%), při nichž byl použit osteosyntetický materiál. Otevřená repozice a fixace byla provedena v 121 případě (6,2%) včetně zevních fixací. Metoda miniinvazivní osteosyntézy (MIO) byla použita v 523 případech (26,8%). Na horní končetině byla MIO použita 388x (74,1% ) a komplikace zaznamenány v 21 případě. Selhání osteosyntézy bylo pozorováno v 5 případech (1,3%); čtyřikrát po ošetření suprakondylické zlomeniny humeru a v jednom případě po perkutánní fixaci poranění apofýzy mediálního epikondylu. Při léčbě poranění dolní končetiny byla MIO indikována ve 135 případech (25,9%) a komplikace pozorovány v 17 případech. Selhání bylo řešeno 4 x (2,9%); dvakrát byla reoperována stejnou metodou diafyzární zlomenina femuru, kdy došlo k redislokaci, jedenkrát došlo k výrazné redislokaci zlomeniny krčku stehenní kosti po perkutánní fixaci Kirchnerovými dráty a jednou k selhání při léčbě těžce dislokované zlomeniny distální metafýzy bércových kostí s rizikem kompartment syndromu. U 6 pacientů byl zkracován Prevotův prut a ve dvou případech pozorováno ohnutí implantátu. MIO je při správné indikaci a technickém provedení vysoce spolehlivou metodou s perspektivou v dětské traumatologii. Selhání MIO je závažnou komplikací a je důsledkem chybné indikace nebo nesprávného provedení. Řešením je reoperace stejným postupem nebo otevřenou operací.

M. Kitka, P. Cibur, T. Molčányi, Š. Novotný, M. Rošák

Clinic of Traumatology, L. Pasteur University Hospital Košice
Klinika úrazovej chirurgie, FN L. Pasteura, Košice

Summary

The group of patients reported underwent the osteosynthesis of proximal end of the femur by the dynamic hip screw (DHS).
From 1980 after first experience with DHS implants (Synthes) the dynamic hip screws also from other producers were used in above mentioned clinic. From the end of 1997, altogether 176 such implats were implanted in fractures of proximal end of the femur.
All patients who underwent the osteosynthesis by dynamic hip screw with the plate, were controlled in out-patient de-partment in following terms: one month, 3 months, 6 months and 1 year after operation, some of them were controlled more years after operation.
The sporadic failures (infect, dehiscence, failure of DHS effect) are described, caused according tu authors opinion by technical error, biological status of the organism, but not by mechanic failure of the osteosynthesis relating to the material.

Souhrn

Autori uvádzajú súbor pacientov, ktorí sa podrobili osteosyntéze proximálneho konca femuru dynamickou skĺznou skrutkou (DHS).
Po prvých skúsenostiach s DHS implatátmi (Synthes) od roku 1980 sa na uvedenom pracovisku používali dynamické skĺzne skrutky aj od iných výrobcov. Celkovo bolo do konca roku 1997 implantovaných 176 spomínaných implantátov pri zlomeninách proximálneho konca femuru.
Všetci pacienti, ktorí sa podrobili osteosyntéze dynamickou skĺznou skrutkou s dlahou, boli kontrolovaní priebežně ambulantne v termínoch: mesiac, 3 mesiace, pol roka a rok od operácie a niektorí sa podrobili kontrole s odstupom viac rokov od operácie.
Autori popisujú sporadické neúspechy (infekt, dehiscencia, zlyhanie skĺzneho efektu), ktoré pripisujú technickej chybe, biologickému stavu organizmu a nie mechanickému zlyhaniu osteosyntézy v súvislosti s materiálom.

E. Mrázková, J. Mrázek, P. Klečka

Clinic of Otorhinolaryngology of University Hospital Ostrava
Klinika otorinolaryngologie FNsP Ostrava

Summary

In the period 1995 - 1998 altogether 231 oesophagoscopic examinations were performed in ENT Clinic of University Hospital Ostrava for suspected bodyforeign object wedged in the oesophagus. The finding was positive in 187 cases (81%). All oesophagoscopic extractions of body-foreign objects performed by rigid tubes were successful. No iatrogenic perforation of the oesophagus during the intervention occurred. It was necessary to extract the body-foreign object from the external access in 3 cases - once per laparotomiam and twice by cervical oesophagotomy. Authors hold the intervention performed by flexible tubes to be particularly dangerous. It is recommended to use always rigid oesophagoscopic tubes for this treatment and to perform it in well-relaxed patients in general anaesthesia.

Souhrn

Na ORL klinice FNsP v Ostravě bylo v letech 1995-1998 provedeno celkem 231 ezofagoskopií pro podezření na cizí těleso zaklíněné v jícnu. Podezření se potvrdilo ve 187 případech (81%). Všechny ezofagoskopické extrakce cizích těles provedené rigidními tubusy byly úspěšné. Nebyla také zaznamenána iatrogenní perforace jícnu při výkonu. Ve třech případech bylo nutno extrahovat cizí těleso ze zevního přístupu - 1 krát per laparotomiam, 2 krát z krční ezofagotomie. Autoři považují výkon provedený flexibilními tubusy za zvlášť nebezpečný. Doporučují užít pro tyto účely vždy rigidní ezofagoskopické tubusy a provádět výkon v celkové anestezii při dobré relaxaci nemocného.

P. Višňa, J. Adler, P. Nestrojil,V. Pokorný, J. Selucký

Traumatological Hospital Brno
Tissue Bank - Faculty Hospital, Brno - Bohunice
Úrazová nemocnice v Brně
Tkáňová banka - II. Interní klinika FN, Brno - Bohunice

Summary

The defects of knee cartilage affecting its whole width have only low ability for regeneration. They cause chronic problems, which may progress to osteoarthrosis and may lead into total knee replacement. The authors analyse the composition, structure and characters of knee cartilage. The degrees of cartilage damage are classified and the analysis of irreversible changes follows. The full understanding of these cellular and molecular processes may help the surgeon to decide properly and exactly while solving the chondral and osteochondral knee defects.

Souhrn

Defekty kloubní chrupavky postihující její celou výšku mají pouze nízkou schopnost regenerace. Vyvolávají chronické obtíže, které postupně progredují do osteoartrózy a mohou vyústit až v totální kloubní náhradu. V naší práci rozebíráme složení, strukturu a vlastnosti kolenní chrupavky. Dále klasifikujeme stupně poškození chrupavky a následně analyzujeme příčiny nevratných změn. Pochopení těchto procesů na buněčné a molekulární úrovni jistě usnadní a zpřesní rozhodování operatéra při řešení chondrálních a osteochondrálních defektů kolene.

T. Hrabec, J. Mrázek, P. Michna, Z. Válková, D. Čutková, B. Šedý, M. Häringová, J. Nytra

Clinic of Otorhinolaryngology and Head and Neck Surgery, University Hospital Ostrava
Clinic of Stomatology, University Hospital Ostrava
Clinic of Ophtalmology, University Hospital Ostrava
Department of Plastic Surgery, University Hospital Ostrava
Institute of Radiodiagnostics, University Hospital Ostrava
Veterinary Clinic for Small Animals
Klinika ORL a chirurgie hlavy a krku Fakultní nemocnice Ostrava
Stomatologická klinika Fakultní nemocnice Ostrava
Oční klinika Fakultní nemocnice Ostrava
Oddělení plastické chirurgie Fakultní nemocnice Ostrava
Radiodiagnostický ústav Fakultní nemocnice Ostrava
Veterinární klinika pro malá zvířata

Summary

Authors present in this case report some general principles of the diagnostics and therapy in patients savaged in face area. The savaging by a dog is not often occurring face injury, it represents however the serious problem because of its localization, extent, depth, contamination, and of denudation or injury of important anatomic structures. The surgical treatment must be quick, but not rash. When the patient´s state enables it, the exact extent and severity of the injury should be preliminary determined by diagnostic imaging methods.
The most suitable surgical treatment in larger savaging is the primary suture of wounds by individual stitches of cutis and subcutis with contemporary treatment and reconstruction of important anatomic structures, e. g. lacrimal of salivary duct. The operative treatment and postoperative care are guaranteed by the close interdisciplinary collaboration. According to the severity of the injury, the antibiotic medication is indicated and, last but not least, the prevention of tetanus is necessary. Some causes of animal charges at a child are presented, too.

Souhrn

Kazuistikou autoři prezentují některé obecné zásady diagnostiky a terapie po-kousání v oblasti obličeje. Pokousání psem nepatří mezi nejčastější příčiny úrazů tváře, avšak svou lokalizací, rozsahem, hloubkou, znečištěním, obnažením či poraněním důle-žitých anatomických struktur představují stále závažný problém. Chirurgické ošetření musí být rychlé, ne však ukvapené. Mělo by mu předcházet, dovolí-li to stav pacienta, co nejpřesnější stanovení rozsahu a závažnosti poranění pomocí zobrazovacích metod. Nejvhodnějším chirurgickým řešením většího pokousání se jeví primární sutura ran jednotlivými stehy kůže a podkoží za šetření a rekonstrukce důležitých anatomických struktur, jako například slzných cest či slinného vývodu. Operační řešení i pooperační péče je zajištěna za úzké mezioborové spolupráce. Dle tíže poranění jsou indikována antibiotika a v neposlední řadě je nezbytná prevence tetanu. Dále se autoři zmiňují o některých příčinách útoku zvířete na dítě.

Vojtaššák J., Lukáč J.

The place of coxal osteotomy in the age of alloplasty/ 1

Chasáková D., Zelníček P., Kubačák J., Neveselá I.

Complex examination of polytraumatised patients by spiral CT technique/ 12

Mrázková E., Mrázek J., Klečka P.

Body - foreign objects in lower airways/ 18

Hladík M.

Rhabdomyolysis and its therapy from the standpoint of the nephrologist/ 22

Volfová I., Beneš P., Bílek J.

Remifentanil - a new way in analgetisation of polytraumatised patients/ 28

K sedmdesátinám MUDr. Miloslava PEXY/ 31

Zápis ze schůze výboru ČSÚCH/ 33

Výroční zprávy TC ČR za rok 1998/ 35

Zpráva ze sjezdu/ 41

Vojtaššák J., Lukáč J.

IInd Clinic of Orthopaedics, Faculty of Medicine, Komenský University Bratislava
Hospital Ružinov in Bratislava
II. Ortopedická klinika Lekárskej fakulty UK
NsP Ružinov v Bratislave

Summary

Possibilities of osteotomy in the coxal area are considered in the age of total endoprotheses. Results after implantation of total endoprotheses are very good. It is however necessary to rely on the lifetime of these endoprotheses and the necessity of reoperations. When the surrounding bone tissue is maintained, the course of the surgical intervention is smooth. When the massive osteolysis and atrophy of bone tissue occurs in adjacent area of the osteosynthesis, the special revising protheses and the plasty by bone grafts are required. In case of such complications, it is appropriate to consider the possibility of the osteotomy, when the statics and the biome-chanics improve, and the pain subsides.
In 1998 1501 surgical interventions were performed in the IInd Clinic of Orthopaedics of the Faculty of Medicine of Komensky University in Bratislava. In this the arthroplasty represents 24 % and the osteotomy 6 %. The arthroplasty of the coxa was performed in 94 %, of the knee in 4 %, of the elbow in 1 % and of the humerus in 1 %, too. The average age of patients with the coxal alloplasty was 62 years. The osteotomy of the pelvis was performed in a 38 years old woman, the average age of patients with the osteotomy of proximal femur was 43 years.
The osteotomy in the coxal area is considered by authors to be the alternative surgery to the alloplasty. It is also possible to perform the alloplasty several years after the osteotomy.

Souhrn

Autori v článku upriamujú pozornosť na úlohu osteotómie v oblasti bedrového kĺbu v ére totálnych endoprotéz. Výsledky po implantácii totálnych endoprotéz sú veľmi dobré. Je ale nutné brať do úvahy určitú životnosť týchto endoprotéz a nutnosť revíznych operácií. Pokiaľ je okolité kostné tkanivo zachované, operácia prebehne hladko. Stáva sa, že v okolí endoprotézy je masívna osteolýza a atrofia kostného tkaniva, čo vyžaduje špeciálne revízne protézy a plastiky kostnými štepmi. Pri zvažovaní takýchto komplikácií je vhodné brať do úvahy možnosť osteotómií, kedy zlepšujeme statiku, biomecha-niku a dochádza k ústupu bolesti. V roku 1998 bolo na II. Ortopedickej klinike Lekárskej fakulty UK vykonaných 1501 operácií. Artroplastiky predstavovali 24 %, osteotómie 6 %. Artroplastika koxy predstavovala 94 %, koleno 4 %, lakeť 1 % a humerus 1 %. Priemerný vek pri aloplastike koxy bol 62 rokov. Osteotómia panve bola vykonaná u 38 ročnej ženy, priemerný vek pri osteotómii proximálneho femoru bol 43 rokov. Autori považujú u mladších pacientov osteotómie v oblasti koxy za alternatívny chirurgický výkon aloplastike. Po osteotómii je mož-nosť o niekoľko rokov vykonať tiež aloplastiku.

Chasáková D., Zelníček P., Kubačák J., Neveselá I.

Traumatological Hospital Brno
Úrazová nemocnice v Brně

Summary

A standardised spiral CT examination protocol as a complex examination method of polytraumatised patients was verified in order to achieve good time efficiency and the diagnostic accuracy during initial radiological examination including head, body and extremities. The precondition for this examination is the circulatory stable patient. In instable patients the situation must be solved surgically without this examination.
All 35 patients were examined according to a standardised CT protocol. After native head examination, the examination of the thorax, abdomen and pelvis was performed with application of intravenous contrast medium (occasionally modified). Results of the CT examination were compared with the final diagnosis. The mean examination time was ca. 12 min. (range 8-15 min.). In total, 14 head injuries, 23 thoracic injuries, 17 abdominal and 20 pelvic injuries were examined, and 7 spinal fractures and 5 fractures of the extremities were found.
The spiral CT examination in comparison with the sequential CT examination is markedly more time efficient and its diagnostic accuracy is higher. For these reasons we recommend this examination as the method of choice for initial radiological examination in polytraumatised patients.

Souhrn

Cílem práce bylo sestavit a ověřit v praxi standardizované postupy při komplexním vyšetření polytraumatizovaných pacientů spirální CT technikou. Snahou je docílit co nejlepšího časového výkonu a co největší diagnostické přesnosti při počátečním radiologickém vyšetření hlavy, těla a končetin. Předpokladem tohoto vyšetření je oběhová stabilita pacienta. U nestabilních pacientů je nutno řešit situaci chirurgicky bez vyšetření.
Podle standardizovaného CT protokolu bylo vyšetřeno 35 pacientů. Po nativním vyšetření hlavy bylo provedeno vyšetření hrudníku, břicha a pánve s intravenózní aplikací kontrastní látky (příležitostně modifikováno).
Všechna data v lékařská zprávě byla shromážděna a výstupní CT vyšetření bylo srovnáno s konečnou diagnózou. Průměrná doba vyšetření byla kolem 12 minut v rozmezí 8 až 15 minut. Celkem bylo vyšetřeno 14 poranění hlavy, 23 poranění hrudníku, 17 poranění břicha, 20 poranění pánve a bylo objeveno 7 fraktur páteře a 5 fraktur končetin.
Autoři doporučují spirální CT vyšetření jako metodu výběru primárního rentgenového vyšetření u polytraumatizovaných pacientů, protože proti sekvenčnímu CT vyšetření zvyšuje značně rychlost vyšetření i jeho diagnostickou přesnost.

Mrázková E., Mrázek J., Klečka P.

Clinic of Otorhinolaryngology of University Hospital Ostrava
Otorinolaryngologická klinika FNsP Ostrava

Summary

The paper is aimed at the not very often occurring, but the more dangerous problem - aspiration of a body-foreign object. Authors emphasise that such case can turn out fatally not only for delay due to distant health centre, but also for its insufficient equipment. The therapy is based on the quick endoscopic extraction with rigid respiratory bronchoscope in general anaesthesia. This intervention should be performed every time that the anamnesis is positive, although the patient is asymptomatic already. The delay is so prevented, with increasing morbidity due to the obstruction and inflammation. The most useful prevention is still the sys-tematic education of young parents and educators and careful monitoring and treatment of all states inclining to an aspiration. Small objects or food pieces should not be within child´s reach and be served to them.

Souhrn

Práce se zaměřuje na nepříliš častou, o to však nebezpečnější, aspiraci cizího tělesa. Autoři zdůrazňují, že příhoda může končit fatálně nejen proto, že hrozí nebezpečí z prodlení dané vzdáleností příslušného pracoviště, ale také pro jeho nedostatečné vybavení. Rychlá endoskopická extrakce rigidním respiračním bronchoskopem v celkové anestezii je základem terapie. Měla by být provedena vždy při pozitivní anamnéze, byť by pacient byl již asymptomatický. Zabrání se tak prodlení s narůstající morbiditou způsobenou obstrukcí a zánětem. Nejúčelnější prevencí proto zůstává stále systematicky prováděná osvěta u mladých rodičů a pečovatelů a pečlivé sledování a ošetřování všech stavů, které inklinují k aspiraci. Malé předměty nebo kousky potravy by neměly být v dosahu dětí a neměly by jim být podávány.

Hladík M.

Centre for Pediatric Dialysis and Nephrology, University Hospital Ostrava
Centrum pro dětskou dialýzu a nefrologii FN Ostrava

Summary

Rhabdomyolysis is the breakdown of striated muscles. It occurs by direct effect of a mechanic insult to muscles (crush), extreme muscle activity, ischemia, infect causes, influence of medicaments or intoxication. Rhabdomyolysis occurs in metabolic and genetic derangement and in ther-mal injuries and injuries caused by electric current, too. The myoglobin releases and impairs the activity of Na - K - Ca - ATPasa. The result is water transfer into damaged muscles and ion disorders with possible development of the compartment syndrome and second wave phenomenon. Following laboratory results are deciding for the diagnose: high level of creatinpho-sphokinase in serum, increased level of alaminaminotranspherase, aldolase and aspartataminotranspherase. The patients, treated in time by big volumes of infusion solutions, alkanization, manitole or, if need be, by Henle loop diuretics, have better prognosis. In case of acute renal failure and for the elimination of myoglobin from the organism, the continual veno - venous haemodiafiltration is considered to be the most effective elimination method.

Souhrn

Rhabdomyolýza je rozpad příčně pruhovaných svalů. Dochází k němu přímým působením mechanického inzultu na svaly (crush), přehnanou svalovou aktivitou, nedokrevností, infekčními příčinami, vlivem léků či intoxikacemi. Dále se vyskytuje při metabolických a genetických poruchách a při úrazech teplem nebo elektrickým proudem. Uvolňuje se myoglobin a narušuje činnost Na - K - Ca - ATPázy. Důsledkem je přesun vody do poškozených svalů a iontové poruchy s možným vznikem compartement syndromu a second wave fenomenu. Z laboratorních výsledků je pro diagnózu rozhodující vysoká hladina kreatinfosfokinázy v séru, dále zvýšená hladina alaninaminotransferázy, aldolázy a aspartátaminotransferázy. Lepší prognózu mají postižení, kteří jsou včas léčeni velkými objemy infuzních roztoků, alkalizací, manitolem, případně kličkovými diuretiky. Při akutním renálním selhání a při odstraňování myoglobinu z organizmu se považuje za nejúčinnější eliminační metodu kontinuální venovenózní hemodiafiltrace.

Volfová I., Beneš P., Bílek J.

Departement of Critical Care Medicine, University Hospital Ostrava
Anesteziologická a resuscitační klinika FNsP Ostrava

Summary

At present time the increases number of polytraumatised patients requiring critical care. The method of treatment patients including advisable analgesy and sedation on the place of accident, during transport and after admission to critical care department can influence the resulting therapeutical effect essentially.
The ideal analgetic is a medicament with excellent analgesic effects, with short half-life without side-effects and without cu-mmulation in organismus.
At present such ideal analgetic appears to be remifentanil (Ultiva-Glaxo Wellcome).
The set is composed of polytraumatised patients treated by Territorial First Aid Center, transported to University Hospital, admissed to the Critical Care Unit or to Traumatological Center or Departement of Neurosurgery.
The initial dose of remifentanil to these patients was 0,1 to 0,2 mg/kg and the subsequent dose 0,25 to 0,5 mg/kg/min.
Patients were (intubed) with artificial ventilation. We observed circulation stability, depht of analgesy, velocity of analgesy and side-effects.
Conclusions: The depht of analgesy using remifentanil was very good and without any pronounced side-effects.The excelent possibility of controlling analgesy in patients is the main preference of the preparation. The final effect is an excellent waking of patients (and) the possibility of immediate following up of neurological condition.

Souhrn

V současné době přibývá v neodkladné péči počet polytraumatizovaných nemocných. Způsob ošetření nemocného včetně adekvátní analgosedace přímo na místě nehody, následně během transportu, po přijetí v intenzivní péči podstatně ovlivní výsledný léčebný efekt. Ideálním analgetikem je lék s výborným analgetickým účinkem, krátkým poločasem, bez vedlejších účinků, bez kumulace v organismu. Ideálním analgetikem se jeví v poslední době remifentanil (Ultiva - Glaxo Wellcome).
Soubor tvoří polytraumatizovaní nemocní, u kterých byl použit remifentanil k analgetizaci v úvodní dávce 0,1-0,2 mg/kg, následně 0,25-0,5 mg/kg/min. Nemocní byli intubováni a řízeně ventilováni. Hodnotili jsme stabilitu oběhovou, hloubku analgezie, rychlost odeznění analgezie, nežádoucí účinky.
Závěr: Úroveň analgetizace při použití remifentanilu byla velmi dobrá, nedošlo k výrazným nežádoucím účinkům, analgezie byla výborně řiditelná, výsledkem bylo výborné probouzení nemocného a okamžitá možnost sledování neurologického stavu.

Dráč P., Maňák P.

Present possibilities of the diagnostics of scaphoid fractures/ 1

Michek J., Zelníček P., Vrastyák J., Kubačák J., Tomašuk D., Chasáková D.

Problems of the haemobilia in central liver ruptures/ 6

Čermák J., Gürlich R.

Traumatic intraperitoneal rupture of the urinary bladder/ 10

Sedlák A.

Experiences from beginning of the six-year-long usage of the Gama nail/ 12

Prim. MUDr. A. Mihula, CSc. - sedmdesátníkem/ 19

K 85. narozeninám em. prim. J. Černého/ 20

Zápis ze schůze výboru ČSÚCH/ 21

Zápis ze schůze výboru ČSÚCH/ 24

Akce IPVZ Brno/ 27

Dráč P., Maňák P.

Department of Traumatology, University Hospital Olomouc
Traumatologické oddělení FN Olomouc

Summary

Scaphoid fractures can be difficult to diagnose on initial radiographs. Bone scan, which is the best method according to the most recent literary facts, should be performed between the 3rd and the 21st day after the injury in patients with permanent clinical signs and negative radiographs. MR imaging is superior for a differential diagnostics of soft tissue injuries.

Souhrn

Zlomeniny člunkové kosti nejsou často při primárním rtg vyšetření diagnostikovány. Při přetrvávání klinické symptomatologie a negativního rtg nálezu je podle nejnovějších literárních údajů nejspolehlivější zobrazovací metodou scintigrafické vyšetření. Mělo by být provedeno mezi 3. - 21. dnem po poranění. Pro diferenciální diagnostiku poranění měkkých tkání je nejvhodnějším vyšetřením magnetická rezonance.

Michek J., Zelníček P., Vrastyák J., Kubačák J., Tomašuk D., Chasáková D.

Traumatological Hospital Brno
Úrazová nemocnice v Brně

Summary

The number of serious liver injuries complicated by the hemobilia will increase with the increasing number of traffic and criminal injuries. Authors emphasize difficulties of the early diagnosis of this complication and analyze possible treatment methods. The conservative methods are preferred in indicated cases in stabilized patients to radical resection of the liver. Conclusions are documented by authors' own clinical observation.

Souhrn

Při narůstajících dopravních úrazech a úrazech kriminálních bude růst i počet závažných poranění jater komplikovaných hemobilií. Autoři zdůrazňují náročnost včasné diagnostiky této komplikace, analyzují možné léčebné postupy, z nichž upřednostňují v indikovaných případech u stabilizovaného poraněného konzervativní postupy před radikální resekcí jater. Závěry dokumentují vlastním klinickým pozorováním.

Čermák J., Gürlich R.

Ist Clinic of Surgery, Ist Medical Faculty of Charles University and General University Hospital Prague
I. Chirurgická klinika I. LF UK a VFN Praha

Summary

In our case study, we demonstrate a patient with intraperitoneal bladder rupture after the traffic accident, the ruptured bladder was fully filled. Early laparotomy with bladder suture and urine derivation was the appropriate therapeutic method.

Souhrn

V našem příspěvku uvádíme případ pacientky s intraperitoneální rupturou močového měchýře způsobenou dopravním úrazem při naplněném močovém měchýři.
Použitý terapeutický postup (časná laparotomie se suturou močového měchýře a derivací moče) vedl ke zhojení pacientky.

Sedlák A.

Trauma Centre, Hospital Liberec
Traumatologické centrum, Nemocnice Liberec

Summary

The group of 237 patients is used for retrospective assessment of osteosynthetic method of the treatment by the GAMA nail in patients with fractures of the proximal femur. Patients underwent this treatment during author's stay at the Department of Traumatology of the Hospital in Zittau, Germany, from September 1992 to July 1998.
The detailed analyse was made only for the first two years of implant application, when the dynamics of new experiences and of complications was the most interesting. This group of patients includes 66 cases. The average age of patients was 76 years. The indication for the GAMA nail application were all instable and dislocated fractures of per- and subtrochanteric area of the femur (the long GAMA nail is not included in the study).
The recovery of the patient's mobilisation to the state before injury was achieved in 63 %, the mobilisation with certain limitation in 35 % of discharged patients. Complications of rather lighter nature occurred in 9 cases. Mortality of our patients during the first month after surgery was 6 %.
The objective of this study, preceding a comparative study of three different implants (GAMA nail, IMHS and PFN), is to present some specifications in application of the GAMA nail and the dynamics of its development in "pioneer" years of this technique.

Souhrn

Ke zpětnému hodnocení osteosyntetické metody léčení zlomenin proximálního femuru pomocí gama hřebu je použit soubor 237 pacientů, kteří se podrobili této léčbě v době autorova působení na úrazovém oddělení nemocnice v Zittau, SRN od září 1992 do července 1998. Přesné analýze jsme podrobili pouze soubor pacientů za první dva roky použití implantátu, kdy byla dynamika vývoje zkušeností a komplikací nejzajímavější. Tato skupina obsahuje 66 případů. Průměrný věk pacientů byl 76 let. Indikací pro použití gama hřebu (dlouhý gama hřeb do práce nezahrnujeme) byly všechny nestabilní a dislokované zlomeniny per- a subtrochanterické oblasti femuru. Opětovné mobilizace poraněných do stavu před úrazem bylo dosaženo u 63 %, mobilizace s určitým omezením u 35 % propuštěných pacientů. Komplikace spíše lehčího rázu se vyskytly v 9 případech. Mortalita v prvním měsíci po výkonu byla u našich pacientů šestiprocentní.
Práce, která předchází srovnávací studii tří různých implantátů (gama hřeb, IMHS a PFN), si dává za cíl ukázat na některé specifické zvláštnosti použití gama hřebu a na dynamiku jejich vývoje v pionýrských dobách používání této techniky.

Michek J., Zelníček P., Kubačák J., Vrastyák J., Tomašuk D., Čierny M., Kozumplík L.

Possibilities of reconstruction after biliary tract injury/ 1

Klein J., Král V., Kojecký Z., Marek O., Ošťádal O.

Diagnostic problems in traumatic rupture of the diaphragm/ 6

Lukáč L., Pleva L.

Traumatic injury to the diaphragm: diagnostics and treatment / 11

Močányi T., Kitka M.

Acute compartment syndrome induced by prolonged local pressure with visceral projection syndrome/ 18

Novák J., Hiemer J.

Present possibilities of the treatment of mandibular fractures/ 23

Kitka M., Močányi T., Podhradský J.

Percutaneous stabilisation of pediatric fractures of the proximal humerus/ 29

Přehled vybraných akcí v roce 2000/ 34

IPVZ Brno/ 36

Zápis ze schůze výboru ČSÚCH/ 39

J. Michek, P. Zelníček, J. Kubačák, J. Vrastyák, D. Tomašuk, M. Čierny, L. Kozumplík

Traumatological Hospital Brno
Úrazová nemocnice v Brně

Summary

Authors analyze a group of patients with injury of biliary tract as a part of associated trauma or polytrauma during the ten years-long period. They highlighted the loss injuries of biliary tract caused iatrogenically during laparoscopic cholecystectomy. Demands of the early diagnosis are emphasized and possibilities of reconstruction interventions are evaluated including their possible complications and problems.

Souhrn

Autoři analyzují soubor nemocných s poraněním žlučových cest za desetileté období při sdružených poraněních a u polytraumat. Upozorňují na ztrátová poranění žlučových cest iatrogenně při laparoskopické cholecystektomii. Zdůrazňují požadavky včasné diagnostiky a vyhodnocují možnosti rekonstrukčních výkonů a jejich možné komplikace a úskalí.

J. Klein, V. Král, Z. Kojecký, O. Marek, O. Ošťádal

Ist Clinic of Surgery of the University Hospital Olomouc
Clinic of Anaesthesiology and Resuscitation of the University Hospital Olomouc
Clinic of Tuberculosis and Respiratory Diseases of the University Hospital Olomouc
I.Chirurgická klinika FN Olomouc
Klinika anestezie a resuscitace FN Olomouc
Klinika TRN FN Olomouc

Summary

Traumatic rupture of the diaphragm is one of possible complications in blunt injuries to the abdomen or thorax, this trauma is often described as a part of associated injuries or polytraumas.
The own surgical treatment, whether the simple suture or the reparation by a prothesis, is easy in most cases. The early determination of the diagnosis is by far more complicated, especially in unconscious or ventilated patients, in these cases the clinical signs and complications can be latent to a large extent.
In the period 1997 - 1998, we treated surgically 4 patients with traumatic rupture of the diaphragm, all the patients have healed, three of them primarily.

Souhrn

Traumatická ruptura bránice je jednou z možných komplikací tupých úrazů břicha či hrudníku, bývá popisována jako součást sdružených poranění či polytraumat.
Sama chirurgická léčba, ať už prostá sutura nebo reparace protézou, je většinou jednoduchá. Daleko složitější je včasné stanovení diagnózy, zejména u nemocných, kteří jsou v bezvědomí či na řízené ventilaci, což může do značné míry zastírat klinické příznaky a komplikace.
V roce 1997 - 1998 jsme operovali 4 nemocné s traumatickou rupturou bránice; všichni se zhojili, 3 z nich primárně.

L. Lukáč, L. Pleva

Trauma Centre of University Hospital Ostrava
Traumatologické centrum FNsP Ostrava

Summary

Diaphragma´s injury, by it´s incidence, is not very frequent, but on the other hand, it´s occurrence becomes for a source of diagnostic errors and following severe complications very often, expecially in treatment of multiple injuries.
During last ten years the incidence of this injury increased very violently and contemporary we can see an ever greater number of cases of bilateral diaphragma´s injury in one patient.
In the period of 1994 - 1999, we treated 20 patients with traumatic rupture of the diaphragma, 18 on the left side and 2 on the right side.
We were successful in 18 cases the rupture of diaphragma was a part of multiple injury with ISS score more than 75points.

Souhrn

Poranění bránice, co do výskytu, nepatří mezi poranění příliš častá, ale na druhé straně, pokud se vyskytne, může se stát velmi často zdrojem diagnostických omylů a následujících závažných komplikací, zvláště v léčbě polytraumat.
V průběhu posledních 10-ti let incidence tohoto poranění dramaticky narostla a současně máme možnost vidět rostoucí počet případů oboustranného poranění bránice u jednoho nemocného.
V letech 1994 - 1999 jsme léčili 20 nemocných s traumatickou rupturou bránice, 18 ruptur bylo vlevo, 2 vpravo. 18 zraněných jsme včas diagnostikovali a úspěšně vyléčili. U dvou zraněných byla ruptura bránice součástí mnohočetného poranění a ISS skóre bylo větší než 75 bodů.

T. Molčányi, M. Kitka

Clinic of Traumatology, Medical Faculty of P. J. Šafařík University and University L. Pasteur Hospital Košice
Klinika úrazovej chirurgie, LF UPJŠ, FN L. Pasteura, Košice

Summary

The article consists of two case studies, describing the patients with an acute compartmental syndrome, caused by the local compression of limbs. The compressive force was exerted by the own body mass, in time of the alcohol intoxication. The emphasis is put both on an attentive clinical examination and the monitoring of the tissue pressure in the affected muscle compartments of the limbs and thorax. Early and correctly indicated decompressive dermotomy-fasciotomy can prevent the local and systemic consequences of the compartmental myonecrosis.

Souhrn

Článok popisuje dve kazuistiky pacientov s akútnym kompartment syndrómom, spôsobeným lokálnou kompresiou končatín hmotnosťou vlastného tela pri alkoholovej intoxikácii. Je zdôraznená potreba starostlivého klinického vyšetrenia pacienta s objektivizáciou hodnôt tkanivového tlaku postihnutých svalových kompartmentov končatín a trupu. Včasná a správne indikovaná dermofasciotómia môže zabrániť lokálnym a systémovým dôsledkom kompartmentálnej myonekrózy.

J. Novák, J. Hiemer

Department of Surgery of the Mouth, Jaw and Face, Hospital Kyjov
Oddělení ústní, čelistní a obličejové chirurgie nemocnice Kyjov

Summary

Authors present the overview of different approaches to the treatment of patients with mandibular fracture. Advantages and disadvantages of conservative and surgical treatment methods are discussed. Each method has its pros and cons, that the surgeon should explicate properly to the patient before the treatment and choose together the most appropriate treatment alternative. The present trend in traumatology of the mandibula is characterised more and more frequently by the surgical approach using titan plates and screws, that enables to free the patient from the suffery of the several-weeks-long intermaxillary fixation.

Souhrn

Autoři podávají přehled různých přístupů k léčbě pacientů se zlomenou dolní čelistí. Diskutují výhody a nevýhody konzervativních i operačních metod. Každý z uvedených postupů má své klady i zápory, které musí ošetřující chirurg pacientovi ještě před léčbou náležitě objasnit a spolu s ním se rozhodnout pro nejvhodnější léčebnou alternativu. Současný trend v traumatologii mandibuly je charakterizován stále častěji operativním přístupem za použití titanových dlah a šroubů, který umožňuje zbavit pacienta utrpení spojeného s několikatýdenní mezičelistní fixací.

M. Kitka, T. Molčányi, J. Podhradský

Clinic of Traumatology, Medical Faculty of P. J. Šafařík University and University L. Pasteur Hospital Košice
Klinika úrazovej chirurgie, LF UPJŠ, FN L. Pasteura, Košice

Summary

The authors demonstrate a group of 10 patients subjected to closed percutaneous Kirschner wires stabilization for injuries to the proximal humerus. A conservative approach was indicated in 18 cases (62 %) and percutaneous pinning after closed reduction in 10 cases (38 %), 1 patient by open method. They prefer the described method in patients with displaced injuries of proximal part of the humerus (Salter - Harris II. and metaphyseal fractures). The authors draw attention to the fact that they have achieved very good results by the simple surgical method they described.

Souhrn

Autori opisujú súbor 10 pacientov, ktorí sa podrobili perkutánnej stabilizácii proximálneho humeru pomocou Kirschnerových drôtov. Konzervatívne liečili 18 pacientov (62 %) a perkutánnou fixáciou po zatvorenej repozícii 10 pacientov (38 %). 1 pacient bol operovaný otvorene. Autori preferujú popísanú metódu u dislokovaných poranení proximálneho humeru (Salter - Harris II. a metafyzárne fraktúry). Zdôrazňujú, že uvedenou jednoduchou metódou dosiahli veľmi dobré výsledky.

Přehled vybraných akcí v roce 2000.
Adobe PDF | velikost 0,1 MB
Pro zkopírování klikněte na odkazu pravým tlačítkem myši a z nabídky zvolte Uložit cíl jako... (Save Link As...).