M. Kaška, Z. Hajžman

Terapie polytraumatizovaných pacientů se závažným poraněním hrudníku/ 1

J. Michek, P. Zelníček, J. Kubačák, J. Vrastyák

Souprava pro ošetření instabilního hrudníku/ 5

J. Michek, P. Zelníček, P. Nestrojil

Sternoklavikulární luxace/ 10

P. Skoumal, P. Heinc, J. Bednařík

Hemoperikard s tamponádou srdeční po tupém poranění/ 15

J. Mayzlík, L. Pleva, J. Havelka jr.

Ruptura a. epigastrica caudalis imitující npb/ 18

J. Penjak, T. Posolda

Komplikácie vonkajšej osteosyntézy kompresívno distrakčným fixátorom/ 22

E. Wondrák

Překvapivý pohled do dávné minulosti úrazové chirurgie/ 26

E. Wondrák

Pohled k rakouským traumatologům/ 30

Recenze/ 32

M. Kaška, Z. Hajžman

Chirurgická klinika FN, Hradec Králové

Úvod

Vzrůstající počet sdruženě poraněných pacientů ze silnic, při práci, sportu či při různých aktivitách ve volném čase a vývoj nových léčebných postupů v závislosti na rozvoji zdravotnické techniky jsou mj. typické jevy v současné chirurgii. Jednotka intenzivní péče chirurgické kliniky se tak může stát místem, kde za určitých organizačních opatření a pod tlakem reality, může i chirurg přispět ke kompletní léčbě takovýchto pacietů. Na výše zmíněném oddělení naší kliniky poskytujeme širokou péči pacientům v různých těžkých stavech, neboť lůžkové oddělení anesteziologickoresuscitační kliniky v naší nemocnici disponuje jen 5-ti lůžky a není schopno zajistit péči o všechny tyto pacienty.

Poranění jsou dopravováni na chirurgické pracoviště v rozličném celkovém stavu. Je všeobecně známo, že polytrauma je sdružené poranění s poškozením alespoň jednoho životně důležitého orgánu či orgánu méně významného ale tak poraněného, že může způsobit rozvoj dysfunkce životně významného orgánu, což přímo ohrožuje život postižené osoby. Takovým sdruženým poraněním bývají situace, kdy například ošetřujeme pacienta se zlomeninou předloktí, četnými oděrkami a kontuzí hrudníku s poraněním plíce, což nemusí být zpočátku zcela zřejmé, protože zcela jednoznačně není poraněn skelet hrudního koše. Rozvoj šokové plíce v dalších hodinách či dnech pak může vést za určitých okolností ke smrti postiženého. Jsou známy výsledky terapie uvedeného stavu při užití kvalitních ventilátorů a poměrně jednoduché, ale důsledné medikace (2,3,4,5,6). Samozřejmě nutno užít i dalších léků kauzálních či symptomatických a razantní profylaxe. Základním kamenem terapie je však poskytnutí komfortu poškozené plicní tkáni ke zhojení. To umožní přiměřená arteficiální ventilace při kontinuální aplikaci poměrně velkých dávek opiátů a hypnotik či sedativ v dlouhém časovém úseku (1). Jistě není daleko doba, kdy budeme moci účinnou a včasnou profylaxí zabránit rozvoji některých těchto stavů, ale dnes je důležité tyto stavy alespoň co nejlépe léčit.
Cílem sdělení je porovnat výsledky našeho snažení z let 1986 až 1992, kdy jsme neužili tak rozsáhlé a důsledné terapie jako v období nedávno minulém, s výsledky terapie v letech 1992 - 1994.

Naše zkušenosti

J. Michek, P. Zelníček, J. Kubačák, J. Vrastyák

Úrazová nemocnice v Brně

Souhrn

Hrudní trauma představuje 12,8 % z celkového počtu poraněných, ošetřených v našem ústavu. Autoři vyhodnotili přínos nových diagnostických postupů, zejména CT s kontrastem a sonografie, ve stanovení indikací včasné chirurgické léčby. V rámci výzkumného úkolu provedli od roku 1991 u 29 poraněných včasné chirurgické ošetření instabilního hrudníku soupravou, kterou vyvinuli ve spolupráci s firmou Medin Nové Město. U pacientů se převážně jednalo o polytraumata a závažná sdružená torakoabdominální poranění. Autoři stanoví indikace stabilizace hrudníku velmi uvážlivě a zároveň uvádějí úskalí a kontraindikace těchto výkonů.

J. Michek, P. Zelníček, P. Nestrojil

Úrazová nemocnice v Brně

Souhrn

Autoři referují o nárůstu sternoklavikulárních luxací při těžkých autonehodách. Zatímco diagnostika nečiní potíží, názory na léčbu nejsou příliš přesvědčivé, i když převládá operační řešení. Autoři na základě rozporných výsledků chirurgického řešení (drátěný steh, Kirschnerovy dráty, PDS steh, užití fascie) připravili nový typ stabilizační dlahy, kterou použili u poraněného. Dlaha dokonale stabilizuje luxační zlomeniny, přináší zkrácení doby imobilizace a zajistí včasnou rehabilitaci poraněného.

P. Skoumal, P. Heinc, J. Bednařík

I. chirurgická klinika FN Olomouc
I. interní klinika FN Olomouc

Úvod

S nárůstem automobilové dopravy přibývá v posledních letech těžkých poranění hrudníku. V klinickém obrazu často dominuje hemothorax a pneumothorax, sériové zlomeniny žeber nebo zlomeniny sterna. Za těmito poraněními se může přehlédnout zranění srdce. V učebnicích jsou působivě popisovány ruptury srdce, poranění koronárních tepen, odtržení srdečních chlopní, ale většina pacientů s poraněním srdce umírá přímo na místě nehody. Jen malá část má naději na definitivní ošetření se záchranou života. Statistické údaje přicházejí daleko častěji z ústavů soudního lékařství než z klinických pracovišť, kde ošetření akutních srdečních poranění je spíše raritou. Traumatologický hemoperikard u tupého poranění hrudníku je poměrně vzácný a traumatolog se s ním setkává snad jen jednou za život.

Conclusion

It is necessary to think of the haemopericardium during the anamnesis of thoracic trauma whether with fractures of ribs or sternum, or without them. The basic clinical sings are following: occluded cardiac sounds, paradoxal heart rate, hypotension, tachycardia, dilatation of cardiac vessels with increased values of CVT. As far as these clinical signs pressurize us into thinking of the diagnosis of the cardiac tamponade with necessity of pericardial punction with drainage or with operative revision. If the status of the patient enables the examinations, it is possible to perform ultrasonic ECG examination, ECG examination X-ray examination, but in most cases the complex of above mentioned sings is the basis for the diagnosis.

P. Maňák

Za prof. MUDr. Eduardem Wondrákem, CSc./ 1

J. Palarčík

Timing pánevních operací/ 3

V. Kolařík, J. Vaňata

Alternativní možnosti použití zevního fixátoru při léčbě zlomenin distální části předloktí/ 15

K. Šimek

Ošetření ruptury dlouhé šlachy bicepsu technikou "klíčové dírky"/ 24

Zpráva o činnosti výboru České společnosti pro úrazovou chirurgii 1994 - 1996/ 27

10. dubna 1996 zemřel náhle ve svém bytě univerzitní profesor MUDr. Eduard Wondrák, CSc., čestný člen Československé lékařské společnosti J.E. Purkyně, České společnosti úrazové chirurgie a Slovenské společnosti úrazové chirurgie, řádný člen Rakouské společnosti pro úrazovou chirurgii, německé Gerhard Kűntscher Kreis, Německé společnosti pro dějiny medicíny, přírodních věd a techniky a řady dalších vědeckých institucí.

J. Palarčík

Úrazová nemocnice v Brně

Souhrn

Autor analyzuje načasování operačního ošetření pánevních zlomenin v Úrazové nemocnici v Brně v období let 1990 - 1994. V tomto období byla operována 41 zlomenina. Věk raněných byl v průměru 37 let (rozmezí 17-63 roky). Příčinou byly dopravní nehody s výjimkou 4 skoků/ pádů s výše. Poměr raněných žen a mužů byl 1 : 3. Ve 32 případech poranění nebyla porušena stabilita pánevního kruhu a jednalo se vesměs o poranění acetabula, s jednou výjimkou zlomené lopaty kosti kyčelní a poranění v této skupině byla ošetřena v průměru 9 dnů po úrazu. Další 4 zlomeniny byly rotačně nestabilní, z toho ve dvou případech včetně poranění acetabula a rovněž v této skupině došlo k ošetření v průměru za 9 dnů po úrazu. V pěti případech byl poraněný pánevní prstenec nestabilní rotačně i vertikálně, i když v žádném případě nebylo současně poraněno acetabulum, a tato poranění byla ošetřena v průměru 5 dnů po úrazu. Autor je názoru, že pánevní poranění indikované k operačnímu ošetření by mělo být operováno do 3 týdnů po utrpěném úrazu. U polytraumatizovaných pak často platí, že pokud není zlomenina operována v prvých 3 dnech po zranění, může být mnohdy ošetřena až po době delší, než zmíněné 3 týdny. Práce je doplněna kazuistikou případu, kdy musela být operace pánve odložena, a jedním, který skončil exartikulací kyčle.

Summary

Author analyzes timing of operative treatment of pelvic fractures in the Traumatological Hospital Brno in years 1990-1994. In this period 41 patients with pelvic fracture were operated. The average age of patients was 37 years (17-63 years). Injuries were caused by traffic accidents with the exception of 4 jumps/falls from above. The ratio of injured women and men was 1:3. In 32 cases the stability of pelvic ring was not damaged, it was always trauma of the acetabulum, only in one case fracture of the iliac blade. Injuries in this group were treated on average 9 days after accident. Other 4 fractures were rotationally instable, in two cases incl. acetabulum injury, these patients were treated on average in 9 days after injury, too. In 5 cases the injured pelvic ring was instable rotationally and vertically, but in no case with contemporary injured acetabulum - these injuries were treated on average in 5 days after accident. In author´s estimation pelvic trauma indicated to the operative treatment should be operated in 3 weeks after injury. In patients with polytrauma it often happens that if the fracture is not operated in first 3 days after injury, it can be then treated only after more long time as the above mentioned 3 weeks. The article is completed by casuistics of patients in which the pelvic operation must be delayed and at the end it was necessary to perform the exarticulation of the ilium.

V. Kolařík, J. Vaňata

Chirurgické oddělení Okresní nemocnice ve Strakonicích

Souhrn

K této problematice byla vydána řada publikací v naší i zahraniční literatuře. Prací chceme poukázat na možnost volby vhodné a našim podmínkám dostupné zevní fixace při léčbě zlomenin v oblasti distální části předloktí. I když je této problematice věnována velká pozornost, přece se jedná o natolik závažné zranění, s natolik závažnými důsledky pro pacienta, že je třeba se k ní znovu a znovu vracet. O tom svědčí i četné komplikace při hojení, nepříznivé postavení fragmentů po zhojení, vedoucí k funkčním poruchám. Metoda léčení těchto poranění pomocí různých typů zevních fixatérů je metoda velice vděčná, stále více používaná i pro tento typ poranění.

Summary

Agreat number of medical works on the alternatives in application of the external fixation when treating distal forearm have occured in foreign as well as Czech medical resources. The objective of this work is to underline the alternative application of the external fixation when treating distal forearm fractures as appropriate and widely available in our conditions. In spite of numerous medical works focused on the treatment of distal forearm fractures, we still believe that this alternative does not receive proper attention. It has not been fully included into the surgeons everyday routine yet. In many cases though it would be more that appropriate, given the evidence of frequent complications which occur in the process of healing as well as unfavourable positions of bone fragments causing the patient subsequent functional disorders.

Treatment of the rupture of the tendon od long head of biceps muscle by the "key hole" technique

K. Šimek

Chirurgické oddělení SZZ v Krnově

Souhrn

Podkožní ruptura šlachy dlouhé hlavy pažního bicepsu je poměrně častým poraněním. Ruptura nevzniká mechanismem pouhého přetížení, často, především u starších osob, se uplatňují patologické procesy okolních struktur. Nezanedbatelnou roli má používání kortikoidů. Diskutabilní výsledky dříve používaných operačních technik, zatížených hlavně pofixační ztuhlostí ramene, případně i lokte, nebyly příliš povzbudivé. U sedmi pacientů byla provedena reparace tohoto poranění převzatou metodou označovanou v literatuře jako „key hole" technik. Spočívá v zavěšení kulovitě upraveného konce přetržené šlachy do otvoru tvaru klíčové dírky vytrepanovaného v proximálním humeru. I když metodu nelze označit jako reparaci ad integrum, a dlouhá hlava bicepsu nenabývá své veškeré funkce, byla velmi dobře hodnocena jak operatéry, tak i pacienty.

Subkutánní ruptury šlach dvouhlavého svalu paže stojí na druhém místě četnosti těchto poranění, hned za šlachou Achillovou. Svou symptomatologií vytvářejí celkem přesně definovanou obligatorní jednotku. Šlacha dlouhé hlavy se podílí 90 %, o zbytek se dělí úpon bicepsu na radiu a šlacha hlavy krátké. Mechanismus úrazu je prakticky vždy nepřímý. Zatím co v případě avulse úponu svalu na tuberculum radii lze téměř vždy prokázat přepětí, přetržení šlachy dlouhé hlavy bývá zapříčiněno patologií v oblasti ramenního kloubu. Prostup šlachy kloubním pouzdrem, průběh v kostní rýze a synoviální pochva determinují tuto šlachu k odezvě jakéhokoliv patologického procesu, který se případně v jejím okolí odehrává. Příčinou ruptury může tedy obecně být jednorázové nadměrné zatížení, chronické přetěžování, patologické procesy vlastní šlachy a jejího okolí a v poslední době často neuvážená aplikace kortikoidů. Diagnostika poranění se opírá o pocit prasknutí v rameni po příslušném násilném pohybu, různě intenzivní bolestivost a dále o polokulovité vyklenutí uprostřed paže, které se při flexi nezvětšuje (Ludingtonův fenomen). Hueterův příznak uvádím jen pro úplnost, protože je závislý na subjektivním hodnocení vyšetřujícího. Paleta léčebných metod vyjadřuje určité rozpaky. Pohybuje se od nihilismu (vzhledem k poměrně malému výpadu funkce, přes sutury, závěsy k okolním strukturám) až po překlenování defektu lavasanovou stuhou. V roce 1985 jsme se seznámili s tzv. „key hole" technikou, prezentovanou v Referátových výběrech z ortopedie a traumatologie. Spočívá v zavěšení kulovitě upraveného konce přetržené šlachy do otvoru tvaru klíčové dírky vytrepanovaného v proximálním humeru.

Summary

The subcutaneous rupture of the tendon of long head of brachial biceps muscle occurrs relatively often. The rupture is not caused only by the overloading mechanism, often, especially in older patients, the pathologic processes of surrounding structures are manifest. The usage of corticoids is of great importance, too. Discutable results of the formerly used operative techniques were not very stimulating, particularly for problems with stiffness of the shoulder and/or elbow after fixation. In 7 patients the reparation of this injury was performed by the method known from the literature as the „key hole" technique. The method is based on suspending of the spherically formed end of the ruptured tendon to the opening formed as key hole trepaned in the proximal humerus. Although it is impossible to denote the method as reparation ad integrum and the long head of biceps muscle does not recover all functions, this technique was evaluated by both operateurs, and patients as very good.

Subcutaneous ruptures of tendons of brachial biceps muscle are placed second in the frequency of these injuries, behind the Achilles tendon. With their symptomatology they create quite exactly defined obligatory unit. The tendon of the long head includes 90 %, the rest is the radial attachment of the biceps muscle and the tendon of the short head. The mechanism of the injury is practically in all case indirect. While in case of the avulsion of muscle attachment to the tuberculum radii it is mostly possible to demonstrate the overstraining, the rupture of the long head tendon is often caused by a pathology in the area of shoulder joint. The placement of the tendon in the joint capsula, its position in the bone furrow and synovial sheat determine this tendon to demonstrate any pathologic process occurring in its area.

In general the rupture can be caused by single overloading, by chronical overloading, by pathologic processes the particular tendon and its surrounding area, and nowadays often by illconsidered application of corticoids. The diagnostics of this injury is based on the feeling of rupture in the shoulder after a forced movement, pai of various intensity and hemispheric concavity in the central part of the arm that does not grow during flexion (Lundington´s phenomenon). The Hueter´s symptom is mentioned only with regard to the complexity because it depends on the subjective assessment of the examinator.

The spectrum of treatment methods represents any embarassment. It includes the nihilism (with regard to the relatively small function problems), sutures, suspending to surrounding structures, of bridging by Lavasan´s band. In 1985 we acquainted with the socalled "key hole" technique, presented in Anthology of Reports from Orthopaedics and Traumatology. The method is based on suspending of the spherically formed end of the ruptured tendon to the opening formed as key hole trepaned in the proximal humerus.

P. Wendsche

Současný trend léčení poranění krční páteře/ 1

J. Michek, P. Zelníček, J. Kubančák,M. Sutorý, V. Melichar

Poranění tlustého střeva a konečníku - naše zkušenosti/ 35

P. Maňák

Kongres válečné chirurgie v Sarajevu/ 40

J. Kroupa

Vzpomínka na doc. MUDr. Jozefa Andrašinu, CSc./ 42

J. Kroupa

Vzpomínka na prof. MUDr. Antonína Beneše, DrSc.

V. Pokorný

III. ostravské traumatologické dny

Výbor České společnosti pro úrazovou chirurgii

P. Wendsche

Spinální jednotka Úrazové nemocnice v Brně

Souhrn

Předložená práce popisuje současný trend léčení poranění krční páteře. Jako většina spondylochirurgických pracovišť ve střední Evropě používají autoři novou klasifikaci autorů Aebiho a Nazariana. Je proto tabelárně znázorněna. Jsou vyjmenovány nejdůležitější zásady záchrany míšně poraněného. Jako medikamentózní protekce poraněné míchy má v současné době význam pouze aplikace methylprednisolonu, biochemické celulární mechanismy a schéma aplikace jsou znázorněny. U pomocných vyšetřovacích metod je znovu poukázáno na neurologické obrazy různých poraněných sektorů míšního průřezu. U obrazových metod má největší význam vedle konvenčního rentgenu hlavně dvojdimensionální CT, 3-D rekonstrukce může získat na významu pro předoperační plánování.

Halo-aparát vytlačil jiné konzervativní metody jako sádrovou minervu nebo neúčelné krční límce. Má ve formě haloextenze význam při prvotním ošetření poranění krční páteře. Lze ho používat také pooperačně pro jistou imobilizaci. Doporučený postup při přiložení je popsán a znázorněn. Je popsaná doporučená technika repozičních manévrů krční páteře. Jsou popsány operační přístupy k horní krční páteři (Okciput - atlas - axis), a to pro okcipitocervikální a atlantoaxiální instability, rovněž jako pro poranění atlasu a axis. Autor sbíral zkušenosti hlavně s kompresní osteosyntézou dentu axis. Dolní krční páteř (C3-7) může být stabilizována jak z předního, tak ze zadního přístupu. Metody s různými dlažkami jsou v jejich zásadách popsány. Ve vlastním materiálu je tabelárně krátce představena soustava Úrazové nemocnice v Brně. Protože se práce soustředí na přehled operačních přístupů, je tato prezentace vlastních výsledků jen přehledně uvedena. Detailní přístupy a výsledky hodláme představit v jiné práci. Léčebné postupy jsou s odkazem na přehlednou literaturu nejvýznamnějších autorů diskutovány.

Summary

The modern trend in the treatment of cervical and cervical cord injuries is presented It is recommended the injury classification by AEBI and NAZARIAN. For the spinal cord damage standards (A.S.I.A score) are recommended, which the author translated to Czech with permission by A.S.I.A.

Important steps for prehospital care and spinal cord protection are described. For spinal cord protection the NASCIS II study is still uptodate. The cell membrane pharmacology for methylprednisolone is described.

In addition to the standard neurological examination the importance of conventional X-ray technique, the computertomographic imaging is shown. 3-D-reconstruction imaging can give more information for diagnostic and operative planning.

The halo-device displaced other conservative methods like minerva plaster immobilisation. The halotraction has importance for urgent decompression in spinal trauma. Later it can be used intraoperatively for head fixation on the operationtable or for continuing of immobilisation after surgery.

Operative methods for occipitocervical instabilities, for atlanto-axial instabilities, for isolated atlas and axis (incl. odontoid process) fractures, and for lower cervical spine (C3 to C7) instabilities are described. For the lower cervical spine instabilities the author has more experiences with the anterior approach using different plates (own, Orosco, Morscher) and bone crafting (Robinson).

300 fresh cervical spine fractures and instabilities were treated between 1992 and 1995. In upper cervical spine the author has experiences only with anterior odontoid process osteosyntheses.

Other injuries were treated by halo fixation. In 132 cases the lower cervical spine instability was stabilised by the anterior approach, only once by posterior appoach and once by the combined approach. The patient´s collective, our operative methods and results including complications will be presented in a later publication.

These present accesses to the cervical spine trauma are discussed.

Injuries of the colon and rectum - our experience

J. Michek, P. Zelníček, J. Kubančák,M. Sutorý, V. Melichar

Centrum výzkumu speciální chirurgie a traumatologie, Úrazová nemocnice Brno
Research Centre for Special Surgery and Traumatology, Traumatological Hospital Brno

Souhrn

Autoři analyzují soubor poranění tlustého střeva a konečníku v ústavu za desetileté období 1982 - 1991. Vyhodnocují přínos nových diagnostických postupů a upřednostňují primární včasné ošetření se zachováním fyziologické pasáže při zvážení celkového stavu poraněného a všech prognostických faktorů. Sekundární rekonstrukční výkony jsou o to obtížnější, o co méně kvalifikovaně bylo provedeno ošetření primární.

Summary

Authors analyze the group of patients with injury of the colon and rectum treated in their hospital during the ten-years period of 1982-1991. They evaluate the contribution of new diagnostic methods and prefere the primary early treatment retaining the physiological passage, with assessment of patient´s overall state and of all prognostic factors. Secondarz reconstructions are the more complicated, the less qualified the primary treatment was.

P. Maňák

Traumatologické centrum FNsP Olomouc

Díky pochopení a podpoře Nadace "Člověk v tísni" při České televizi jsem se 12. - 15. května 1996 zúčastnil prvního chirurgického kongresu Bosny a Hercegoviny s mezinárodní účastí v Sarajevu. Sjezd byl po téměř čtyřech letech války první příležitostí k výměně našich zkušeností a osobnímu setkání bosensko-hercegovských chirurgů. Byl proto významnou odbornou i společenskou událostí, jejíž význam ještě podtrhla přítomnost prezidenta Aliji Izetbegoviče na zahajovacím ceremoniálu. Prezident ve svém projevu vysoce ocenil pracovní nasazení a osobní hrdinství chirurgů, kteří často své povinnosti plnili v bezprostřední blízkosti frontové linie. Symbolickou minutou ticha byla uctěna památka lékařů, kteří zahynuli během války.

Odborná jednání byla věnována čtyřem tématickým okruhům: válečná poranění, chirurgická onemocnění za války, chirurgické infekce za války, organizace chirurgické služby ve válečných podmínkách. Úvodní a zásadní referát o válečných zraněních přednesl prof. Durić (Sarajevo). Poukázal na některá specifika nedávné války: nedostatek chirurgů školených ve válečné chirurgii, materiální nedostatek a těžké pracovní podmínky zdravotníků, související s obléháním městských aglomerací (Sarajevo) nebo větších teritorií (oblast Zenice, Tuzly, Travniku). Poranění, způsobená střelami o velmi vysoké kinetické energii s kavitačním efektem a šokovou vlnou, přinesla novou koncepci chirurgické léčby: opakované nekrektomie a dermofasciotomie. Základem chirurgické služby za války byl tým, složený z viscerálního chirurga, osteomuskulárního chirurga a anesteziologa. Specifickým problémem byl nedostatek anesteziologů. Nejfrektovanějším poraněním za války (65 - 81 %) byla poranění končetin. Poznatky o ošetřování válečných ran shrnul ve svém sdělení Ćibo (Sarajevo). Zdůraznil známou skutečnost, že vysokorychlostní střely při průniku tkáněmi předávají část energie do okolí. Za projektilem se tak vytváří pulzující kuželovitá dutina, která poškozuje prudkým zvýšením tlaku i tkáně ve vzdálenějším okolí střelného kanálu. Spazmus a trombóza cév vede k rozsáhlým tkáňovým nekrózám. K nejčastějším chybám při ošetřování těchto poranění patří pouhé ošetření kůže a povrchových tkání bez revize hlubokých struktur. Šabić (Zenica) poukázal na současné možnosti záchrany končetin u střelných poranění. Střely s vysokou kinetickou energií často působí kostní defekty, léze cév a nervů a větší nebo menší ztrátu měkkých tkání. Přežívání končetin lze docílit radikálním debridementem a zkrácením, které umožní přímou suturu marginálních cév bez použití cizích materiálů. Po zhojení měkkých tkání může být délka končetiny obnovena postupnou distrakcí svalku v místě zlomeniny nebo kortikotomií a distrakcí jedné metafýzy. Zkušenosti s aplikací 580 zevních fixátorů v průběhu tří let války demonstroval Hadžiahmetović ze Sarajeva. Léčení střelných poranění končetin spočívalo v pečlivém lokálním ošetření, protitetanové prevenci, aplikaci Penicilínu, Gentamycinu a Metronidazolu a v zevní fixaci, provedené do šesti hodin od přijetí. Používány byly všechny dostupné fixátory, nejčastěji Sarafix-trubkový fixátor domácí výroby, vyvinutý na počátku války (31,6 %), Fessa - francouzský fixátor (21,3 %), Synthes (18,3 %). Rány byly ponechány otevřené u 50 % poraněných, aktivní sací drenáž byla užita ve 40,9 % operací. V uvedené sestavě byla osteomyelitis zaznamenána v 5,2 %, paklouby v 2,2 % a refraktury v 0,6 %. Budalica a spol. (Sarajevo) referovali o válečných poraněních hrudníku. Za tři roky války ošetřili 928 poraněných, u kterých největší problém představoval hemopneumotorax. Byl většinou léčen drenáží, u 117 nemocných (12,6 %) byla urgentní torakotomie, z toho 11 krát bylo nalezeno poranění srdce. Poranění břicha a pánve, ošetřená ve Státní nemocnici "Sarajevo", analyzoval Nakaš a spol. Z 2 288 nemocných, kteří byli hospitalizováni od května 1992 do května 1995, bylo poranění břicha u 765 a torakoabdominální poranění u 130 pacientů. Celková úmrtnost byla 7,8 %, příčinou byl hemoragický šok (71,1 %), sepse (15,7 %), stresový vřed (4,4 %), plicní embolie (5,0 %) a renální insuficience (3,8 %). Problematice dětské chirurgie ve válečných podmínkách se ve svém referátu věnoval Dizdarević. Upozornil, že od dubna 1992 do června 1995 bylo na území Bosny a Hercegoviny usmrceno 1 585 a poraněno 14 888 dětí, z toho 355 s trvalými invalidizujícími následky. Zajímavé sdělení přednesl Haračić z Ústavu krevní transfuze v Sarajevu. Poukázal na dokonalou organizaci transfuzní služby, která umožnila uspokojit 95 % požadavků na krevní převod ("Nebylo nic, jen krev"). Odběry krve byly prováděny mobilními týmy přímo v bytech dárců, často ve večerních nebo nočních hodinách. V průběhu čtyř válečných let bylo odebráno více než 40 000 l krve. Ústav vyvinul speciální chladící komory, které udržovaly předepsanou teplotu po dobu 10-ti dnů i bez elektrického proudu a plynu.

Kromě referátů z velkých ústavů a klinik (Sarajevo, Zenica) byla přednesena řada zajímavých sdělení z regionálních a válečných nemocnic různých částí muslimsko-chorvatské federace. Řadu zkušeností demonstrovali i zahraniční účastníci z USA, Anglie, Itálie, Francie, Rakouska a Švýcarska. Česká republika byla zastoupena přednáškou Kozáka a Vozky z Prahy o sekundárních rekonstrukcích obličeje po válečných poraněních. Ze států bývalé Jugoslávie se aktivně sjezdu zúčastnili jen chirurgové z Chorvatska, jejichž zdravice byla přijata bouřlivým potleskem.

V. Pokorný

Úrazová nemocnice Brno

Ve dnech 26. - 27. 9. 1996 se v Janíkově stodole v Rožnově setkalo téměř 500 úrazových chirurgů a také specializovaných sester na již tradiční odborné konferenci. Organizátoři všem připravili krásné a přátelské prostředí a bohužel se jim opět nepodařilo připravit přívětivější počasí.

Při oficiálním zahájení sjezdu bylo pamatováno pietní vzpomínkou na předčasně zesnulého prof. Wondráka, který se celým svým životem přičinil o rozvoj české úrazové chirugie.

Odborný program byl věnován dvěma stále aktuálním okruhům otázek v úrazové chirugii:

1. Poranění dutiny břišní
2. Poranění kosti pažní

K oběma tématům bylo předneseno celkem 55 sdělení a 12 sdělení v sekci sester. Je potěšitelné, že vedle zásadních a vesměs velmi dobře dokumentovaných přednášek autorů z velkých klinických pracovišť zazněla i dobře připravená sdělení z menších nemocnic a oddělení.

V prvním tématickém bloku bylo ukázáno, že i když poranění dutiny břišní přibývá, přece jen klesá úmrtnost na tato zranění. Je to nepochybně dáno lepším timingem ošetření, který je umožněn zpřesněním akutní diagnostiky. Význam sonografie vystupuje do popředí u těch nemocných, které RZP předává již zaintubované a tlumené, a též u nemocných s míšním poraněním. Sonografie jako neinvazivní a opakovatelná metoda vytlačila diagnostickou peritoneální laváž. V některých případech je potom nezastupitelné CT vyšetření, a to zejména tehdy, jestliže máme podezření na poranění zadní stěny duodena a na poranění pankreatu. Zajímavá byla kazuistika poúrazového intrahepatálního biliomu, který byl sledován v Pardubicích. V posledních letech je při diskuzích o břišních poraněních vždy znovu probírána otázka konzervativního postupu či záchovných operací u ruptury sleziny. Je to stále živý problém u dětských pacientů. Bylo zdůrazněno, že vyčkávavé stanovisko u krvácení ze sleziny klade zvýšené nároky na zodpovědnost ošetřujícího lékaře. Hovořilo se též o přínosu laparoskopie u poranění orgánů dutiny břišní. Zdá se, že endoskopie je užitečná až při objasňování některých méně urgentních stavů. Lze takto řešit některé zbytkové kolekce tekutiny cílenou drenáží a podobně. Opakovaně byl potvrzen příznivý účinek Somatostatinu při poranění pankreatu. Bylo konstatováno, že břišní poranění nelze mnohdy vyřešit jednorázovou operací. Opakované výkony jsou náročné pro pacienta i lékaře a enormně zvyšují náklady na léčení. MUDr. Maňák P., CSc. vyčíslil léčení léze zadní stěny duodena na 2 474 000 Kč.

Druhý tématický okruh přednášek byl věnován zlomeninám humeru. Byly prezentovány nejrůznější léčebné postupy a bylo tak dokumentováno, že žádná metoda u víceúlomkových zlomenin proximálního humeru není ideální. Nutno vždy počítat s určitým pohybovým omezením. Nejdůležitější je rekonstrukce rotátorové manžety na velkém hrbolu. Neanatomické rekonstrukce tak, jak je doporučil Sosna a Čech, nesplnily původní předpoklady. Resekce hlavice u starých lidí jsou opuštěny. Schůdnější se zdá náhrada roztříštěné hlavice humeru endoprotézou. Nejvíce zkušeností s CKP humeru v úrazové indikaci mají dosud v Liberci.

U diafyzárních zlomenin humeru se začínáme zřejmě častěji přiklánět k operačním indikacím. Byly doporučeny nitrodřeňové zavřené osteosyntézy, pokud možno s autokompresí. Implantáty jsou ovšem velmi drahé. Dlahová osteosyntéza, šetrně provedená, je jednou z možností, jak zhojit pseudoartrózu včetně spongioplastiky. Bohužel u diafyzárních zlomenin se zatím málo využívá funkčního léčení dle Sarmienta pomocí speciálních ortéz (Brace).

Organizátorům III. Ostravských traumatologických dnů se podařilo vytvořit novou tradici, získali okruh sponzorů, kteří jsou ochotni zajistit doprovodné společenské akce. Traumatologové do Rožnova velmi rádi jezdí, protože na žádném jiném odborném setkání není tolik prostoru pro přátelskou výměnu názorů a zkušeností jako ve Valašském skanzenu.

Letošní Rožnov je za námi. Děkujeme MUDr. Plevovi L., CSc. a jeho týmu za namáhavou organizační práci a těšíme se na příští setkání v roce 1998.

Životní jubileum/ 1

S. Taller, R. Lukáš, J. Šrám, L. Kučera, H. Lebedová

Akutní úrazová hemiartroplastika ramenního kloubu - operační technika/ 4
Acute traumatic hemiarthroplastics of the shoulder joint - the operative technique

H. Lebedová, S. Taller, L. Kučera

Rehabilitace po akutní hemiarthroplastice ramenního kloubu/ 8
Rehabilitation after acute hemiarthroplastics of the shoulder joint

V. Mrzena, P. Kolář

Význam rehabilitace při léčení dětské suprakondylické zlomeniny humeru/ 11
Importance of the rehabilitation during the treatment of the supracondylic fracture of humerus in children

J. Michek, M. Strmiska, P. Zelníček, J. Kubačák, M. Sutorý

Poranění urogenitálního traktu při polytraumatu/ 14
Injury of the urogenital tract in polytrauma

J. Mayzlík

Recenze/ 18

P. Kopačka

Zpráva ze školící akce AO - International/ 20

Zápis ze schůze výboru ČSPÚCH/ 23

K ŽIVOTNÍMU JUBILEU
prim. MUDr. Vladimíra Pokorného, CSc.

Byl jsem postěn přáním svých kolegů, abych připomněl významné životní jubileum svého spolužáka, dlouholetého přítele a spolupracovníka
Vladimíra Pokorného

Patří k těm vyvoleným, u nichž jako by čas probíhal mimo jejich osobnost. Nejen jeho fyzická svěžest, ale především jeho odborná, vědeckovýzkumná a organizátorská činnost jsou ozdobou jeho duševní aktivity.

S. Taller, R. Lukáš, J. Šrám, L. Kučera, H. Lebedová

Traumatologické centrum nemocnice Liberec
Rehabilitační oddělení nemocnice Liberec
Hospital Liberec, Trauma Centre
Hospital Liberec, Department of Rehabilitation

Summary

Authors present their experience with application of 45 endoprotheses of the shoulder joint, acutely implanted early after injury. The indication are the 4 - fragment fractures of the upper end of the humerus, the fractures affecting the bigger part of the joint surface of humeral head, and some 3 - fragment fractures. The good function result depends on the careful operative technique, on the right placement of the endoprothesis in correct retroversion, respecting the overall lenght of humerus, further on the right placement of tubercles and on reparation of the rotator cuff. After operation the patients must undergo the difficult rehabilitation lasting 6 - 9 months. From the performed assessment of thegroup of patients follow very good results of the acute hemiarthroplastics of the shoulder joint, especially in older patients. The function results after acute operation are definitely better than results after delayed application of endoprothesis, performed only after failure of conservative treatment or of preceding osteosynthesis.

Souhrn

Autoři uvádějí zkušenosti s aplikací 45 endoprotéz ramenního kloubu, které byly akutně implantovány časně po úrazu. Indikací jsou 4-úlomkové zlomeniny horního konce pažní kosti, zlomeniny, které postihují větší část kloubního povrchu hlavice humeru a některé 3-úlomkové zlomeniny. Dobrý funkční výsledek je závislý na šetrné operační technice,na správném umístění endoprotézy v korektní retroversi a respektující celkovou délku pažní kosti, dále na správném umístění hrbolků a reparaci rotátorové manžety. Pacienti musí po operaci podstoupit velmi náročnou rehabilitaci, která probíhá po dobu 6 - 9 měsíců. Provedené hodnocení souboru pacientů přináší poznatek, že akutní provedení hemiartroplastiky ramenního kloubu má především u starších pacientů velmi dobré výsledky. Funkční výsledky po akutním provedení operace jsou jednoznačně lepší než výsledky, kdy endoprotézu aplikujeme v druhé době teprve po selhání konzervativního léčebného postupu či po neúspěchu předchozí osteosyntézy.

H. Lebedová, S. Taller, L. Kučera

Rehabilitační oddělení nemocnice Liberec
Traumatologické centrum nemocnice Liberec
Hospital Liberec, Department of Rehabilitation
Hospital Liberec, Trauma Centre

Abstract

Authors present based on practical experience the modified basic methodics for physiotherapy of patients after acute hemiarthroplastics of the shoulder joint. The starting moment for the effective treatment is the maximal relaxation of structures in the area of the operated shoulder joint. Authors demonstrate the step-by-step increase of the intensity of the physiotherapy in dependence on the time axis, draw attention to some complications of this treatment and evaluate parameters of the satisfactory function result in particular phases of the treatment.

Souhrn

Autoři uvádějí na základě praktických zkušeností modifikovanou základní metodiku pohybové léčby pacientů po akutní hemiartroplastice ramenního kloubu. Výchozím momentem pro efektivní pohybovou léčbu je maximální relaxace struktur v oblasti operovaného ramenního kloubu. Ukazují, v závislosti na časové ose, postupný nárůst intenzity pohybové léčby, upozorňují na některá její úskalí, hodnotí parametry uspokojivého funkčního výsledku v jednotlivých fázích léčby.

V. Mrzena, P. Kolář

Ortopedická klinika 2. LF UK Praha - Motol
Klinika rehabilitačního lékařství 2. LF UK Praha - Motol
2nd University Hospital Praha-Motol, Orthopedical Clinic
2nd University Hospital Praha-Motol, Clinic of Rehabilitation

Summary

The rehabilitation treatment as a part of the complex care for children with supracondylic fractures is of great importance. Many children are motivated for the motion activities minimally, there is no occassion here, no children group for the free time, it appears the evident intolerancy of unfavourable moments, in particular pains, many children live in incomplete families. For these reasons it is impossible to rely on the spontaneous improvement of mobility functions in all cases. The influence on the child´s psychics is of special importance in the rehabilitation care together with therapeutic gymnastics and physiotherapy, to achieve the positive emotional stability. In this way the moments are supplied that often lack markedly in the time of injury and in following days.

Souhrn

V komplexní péči o suprakondylické zlomeniny dětského věku má rehabilitační léčba stále větší význam. Řada dětí je k aktivní pohybové činnosti minimálně motivována, chybí příležitost, dětský kolektiv pro volný čas, objevuje se evidentní intolerance nepříznivých mo-mentů, především bolesti, množství dětí žije v neúplných rodinách. Proto na spontánní úpravu pohybových funkcí nelze vždy spoléhat. V rehabilitační péči má zvláštní význam vedle léčebné tělesné výchovy a fyzikální terapie ovlivnění psychiky dítěte dosažením pozitivní emocionální stability (supluje momenty, které zejména v okamžiku úrazu i následně po něm často zřetelně chybějí).

J. Michek, M. Strmiska, P. zelníček, J. Kubačák, M. Sutorý

Centrum výzkumu speciální chirurgie a traumatologie
Úrazová nemocnice v Brně
Research Centre for Special Surgery and Traumatology
Traumatological Hospital Brno

Summary

Injuries of the urogenital tract represent4 % of hospitalized traumats in our institution. In last 5-year period authors have operated 12 polytraumatized patients for renal injury, 3 patients for injured ureter by criminal trauma. In the same period 13 patients wereoperated for trauma of the urinary bladder and 8 patients for injured urinary tube. Authors evaluate the contribution of new diagnostic methods for the determination of the early surgical treatment.In operative techniques the reconstruction and resection operations are preferred with regard to saving of the function and of the quality of patient´s life.

Souhrn

Poranění urogenitálního traktu činí v ústavu 4 % v rámci hospitalizovaných traumat. V posledním pětiletém období autoři operovali v rámci polytraumatu 12 nemocných pro poranění ledvin, 3 nemocné pro poranění močovodu při kriminálních úrazech. Ve stejném období operovali 13 nemocných pro poranění močového měchýře a osmkrát pro poranění močové trubice. Autoři vyhodnocují přínos nových diagnostických postupů ve stanovení včasné chirurgické léčby. V operačních přístupech upřednostňují rekonstrukční a resekční výkony s ohledem na zachování funkce a kvality života poraněného.

J. Mayzlík

Chirurgická klinika Fakultní nemocnice Ostrava

Publikace vydaná vlastním nákladem, Košice, 1996, 152 stran, 171 obrazů v textu, seznam použité literartury, souhrn v angličtině, němčině a ruštině.

Konstatuje-li prof. MUDr. Július Vajó, DrSc. ve své nové knize "Náhle angiochirurgické príhody a akútny ischemicko-reperfúzny syndróm v klinickej praxi", že ve srovnání s ostatními náhlými příhodami (břišními, hrudníkovými, mozkovými) nejsou náhlé angiochirurgické příhody tak časté, potom autor bezpochyby ví, v čem je problém, neboť práce vznikla na základě analýzy absolutně největšího souboru na území někdejšího Československa. Proto je třeba, a to je cíl knihy, aby si nejen chirurgové, ale i široká lékařská obec osvojila pojem "náhlé angiochirurgické příhody", a s ním spojený pojem "akutní ischemicko-reperfuzní syndrom", a zejména jejich možné vážné lokální i celkové důsledky pro pacienta.