I. Žvák, T. Dědek, A. Mihula, I. Počepcov

Nepředvrtávané zajištěné hřebování tibie/ 1

F. Tecl, L. Chvátal, I. Melichar

Tupá poranění břicha u dětí/ 11

J. Musialek, Z. Halva

Defektní endoprotéza jako alternativa pro ošetření nestabilní pertrochanterické zlomeniny femoru ve starším věku/ 14

Petr Havránek

Artroskopické nálezy u poranění dětského kolene/ 18

Životní jubilea/ 21

RECENZE/ 26

Zpráva výboru ČSÚCH/ 27

Sdělení redakční rady/ 31

Unreamed locked nailing of tibia

I. Žvák, T. Dědek, A. Mihula, I. Počepcov

Oddělení úrazové chirurgie FN v Hradci Králové
Department of Traumatology, University Hospital Hradec Králové

Souhrn

Autoři se ve své práci zabývají metodou nepředvrtávaného hřebování tibie.

Používají hřeby UTN a instrumentarium firmy Synthes. Ve sdělení hodnotí soubor 19 zlomenin, ošetřených za období od července 1993 do července 1994. Zlomeniny dělí podle klasifikace AO a klasifikace Tscherneho. Vyhodnocují dobu hospitalizace, dynamizace, plné zátěže a pracovní schopnosti. Zároveň upozorňují na technická úskalí a komplikace dle vlastních zkušeností a poukazují na způsoby, jak jim lze předejít.

V diskusi se zabývají přínosem metody a současně upozorňují na některé nové aspekty v pohledu na hřebování dlouhých kostí u polytraumatizovaných pacientů, zejména v souvislosti s výskytem ARDS.

Summary

Authors in their report deal with the method of unreamed nailing of tibia. They use nails UTN and instrumentarium of the firm Synthes. In the report the series of 19 fractures is evaluated, treated in the period from July 1993 to July 1994. Fractures were categorized according to AO classification and Tscherne classification. There were evaluated the hospitalization time, dynamization, load bearing, and work ability. Attention is drawn to technical problems and complications according to author´s experience, and the ways for the prevence are shown. In discussion the contribution of this method is dealed and several new aspects of longbone nailing in polytraumatized patients are reminded, particularly in relation to the ARDS occurrence.

F. Tecl, L. Chvátal, I. Melichar

Klinika dětské chirurgie FDN J.G.Mendela, Brno

Úvod

Každý úsek naší činnosti je třeba v určitých časových intervalech zhodnotit, aby bylo možno posoudit frekvenci určitých onemocnění, úspěšnost naší diagnostiky a léčby. Výsledky tohoto vyhodnocení pak ovlivní naši léčebnou taktiku na další období, mají význam nejen pro konkrétní pracoviště, ale mohou mít i obecnější platnost. Tupá poranění břicha patří stále mezi nejzávažnější poranění a po kraniocerebrálních úrazech jsou nejčastější příčinou smrti pro úraz. Zhodnotili jsme tupá poranění břicha za období 3 let (1991 - 1993) a pokusili jsme se zjistit, co se změnilo ve srovnání s naší velkou skupinou z let 1980 až 1989. (1).

J. Musialek, Z. Halva

Ortopedické oddělení MNOF Ostrava
Chirurgické oddělení MNOF Ostrava

Pokračující rozvoj operačních technik vyžadující drahé implantáty a složité operační postupy začíná evokovat otázku efektivního ošetření instabilní zlomeniny proximálního femoru u starých pacientů. Nejde přitom pouze o otázku finanční nákladnosti. Neměli bychom připustit, aby požadavek quality adjusted life years (11) byl zcela zahlušen argumenty ekonomů.

Arthroscopical findings in child knee injury

P. Havránek

Klinika dětské chirurgie IPVZ, Fakultní Thomayerova nemocnice, Praha
Clinic of Pediatric Surgery IPVZ, University Thomayer Hospital Praha

Souhrn

V období tří let byla na Klinice dětské chirurgie IPVZ v Praze - Krči provedena artroskopie kolenního kloubu u 34 dětí s akutním poraněním (hemartros). Průměrný věk pacientů byl 14,3 roků. Ve třetině případů se příčina krevního výronu do kloubu buď nenalezla, nebo byla nalezena jen synoviální trhlina. Osteochondrální zlomenina byla diagnostikována u 26 % dětí, poranění vnitřního vazu v 21 %, mediálního menisku v 21 %, předního zkříženého vazu v 15 % a poranění laterálního menisku, depresní zlomenina tibiálního plateau a osteochondritis dissecans vždy ve 3 %. U 76 % pacientů šlo pouze o diagnostickou artroskopii, ve čtyřech případech však byla nutná konverze v otevřený výkon. U 24 % pacientů byl proveden operační výkon artroskopickou cestou.
Podle zkušeností autora je artroskopie velmi přínosnou diagnostickou a terapeutickou metodou u akutního traumatu kolene v dětském věku. Avšak ne všechny děti s diagnózou úrazového krvácení do kolenního kloubu jsou na rozdíl od dospělých indikovány k artroskopii. Indikace k artroskopii se u dětí řídí věkem, závažností úrazu, mechanismem poranění a výsledky klinických a zobrazovacích vyšetření.

Summary

In the Clinic of Pediatric Surgery the arthroscopy of knee joint was performed in 34 children with acute injury (hemarthroses) in the period of three years. The average age of patients was 14,3 years. In one third of cases the cause of hemorrhage into the joint was not found or only the synovial disruption was revealed. The osteochondral fracture was diagnosed in 26 % of children, the trauma of internal ligament in 21 %, the medial meniscus injury in 21 %, the trauma of anterior cruciate ligament in 15 %, and the lateral meniscus injury, the depressed fracture of tibial plateau and osteochondritis dissecans every time in 3 %. In 76 % of patients only the diagnostic arthroscopy was performed, in 4 cases the conversion in the open surgery was necessary. In 24 % of patients the operation was performed arthroscopically. According to author´s experience the arthroscopy is very contributing diagnostic and therapeutic method in acute knee trauma in childhood. But no all children with diagnose of traumatic bleeding into the knee joint are indicated for arthroscopy, as distinct from adults. The indication for arthroscopy is determined by age, severity of trauma, mechanism of injury and by findings of clinical and imaging examinations.

J. Vomela, F. Novotný

Zánětlivé komplikace u nemocných s hrudním traumatem/ 1

Z. Halva, I. Pavlů, I. Martínek

Operační řešení poúrazové pseudocysty jater/ 6

T. Pešl, P. Havránek

Poranění distální fýzy femuru u dětí/ 9

M. Kitka, V. Blaško, T. Molčányi, L. Klembarová

Komplikácie vnútrodreňovej osteosyntézy femuru podla Küntschera/ 14

E. Wondrák

Objev před sto lety, který změnil nejen chirurgii/ 18

Životní jubilea/ 22

Diskuzní příspěvek/ 25

Národní traumatologický program/ 26

Program protiúrazové prevence/ 29

Zpráva výboru ČSPÚch

Náplň nástavbové specializace z oboru úrazové chirurgie/ 33

J. Vomela, F. Novotný

Chirurgická klinika LF MU Brno a FN Brno Bohunice

Souhrn

Práce shrnuje v přehledu zkušenosti s ošetřováním komplikujících stavů po hrudních traumatech. Rozebírá příčiny rozvoje komplikací, prezentuje optimální diagnostický a terapeutický postup dokumentovaný kasuistickým rozborem. Součástí sdělení jsou i obecně platná doporučení.

Z. Halva, I. Pavlů, L. Martínek

 1. chirurgické oddělení Městské nemocnice Ostrava - Fifejdy

V literatuře je opakově poukazováno na možnost vzniku poúrazové pseudocysty jater (1,2,3,4). I když tato komplikace není častá, její dramatický průběh nás přesvědčil o tom, že je nutno při primárním ošetření ruptury jater dodržovat jistá pravidla.

T. Pešl, P. Havránek

Klinika dětské chirurgie IPVZ, Fakultní Thomayerova nemocnice, Praha

Souhrn

Poranění distální růstové chrupavky femuru je v dětském věku vzácné. Ve světové literatuře se neobjevují rozsáhlejší soubory pacientů. O co méně jsou tato poranění častá, o to vyšší procento komplikací je spojeno s jejich hojením. Na našem pracovišti jsme za posledních 8 let (1986 - 1994) ošetřili 32 pacientů s poraněním distální fýzy femuru. Do sestavy nebyli zařazeni pacienti s osteochondrálními zlomeninami kondylů femuru, které nezasahují růstovou chrupavku a jsou tedy čistě epifyzárním poraněním.

M. Kitka, V. Blaško, T. Molčányi, L. Klembarová

Klinika úrazovej chirurgie FN L. Pasteura

Úvod

Neúspechy intramedulárnej osteosyntézy poznali už prví propagátori tejto metódy. Priaznivejší vývoj nastal po použití ušľachtilej ocele v roku 1931. Postupne sa vnútrodreňové klincovanie stalo rutinnou operačnou metódou (Rokkamen, 1969, Watson - Jones, 1962).

Komplikácie sa ale neodstránili, len sa podstatne znížil výskyt hlavne septických komplikácií. Klince sa pri zavádzaní zasekávali, v priebehu hojenia sa ohýbali, lámali a migrovali v dreňovej dutine a nie vždy zabezpečovali stabilitu osteosyntézy, čo je jeden zo základných faktorov úspechu.

Skúsenosti potvrdili, že tenký klinec nie je dostatočný, a preto Kntscher od roku 1951 začal používať hrubší klinec s predvtaním dreňovej dutiny (Čech, 1982, Rothwell, 1982). Predvtaním dreňovej dutiny sa zvýšila stabilita osteosyntézy, ale často dochádzalo k spomalenému hojeniu v súvislosti s poškodením endomedulárnej výživy pri predvtaní. Nezanedbateľné boli aj komplikácie pri predvrtaní, ako napr. zlomenie vrtáka, vylomenie fragmentu (Glawson a spol., 1971, Blaško, 1989).

V 60-tych a 70-tych rokoch sa rozšírila indikácia vnútrodreňovej osteosyntézy zo strednej tretiny dlhej kosti smerom proximálnym a distálnym vďaka vývoju zaisteného klinca podľa návrhov Klemma a Schelmanna a nezávisle na nich podľa Kempfa a Grosseho súčasne.Neskôr aj AO skupina navrhla svoj tvar zaisteného klinca, ktorý sa vývojom zdokonaľoval. Bolo to obdobie, kedy sa podstatne rozšírila indikácia pre vnútrodreňové klincovanie, dokonca aj o infikovaný pakb. I napriek rznym názorom na odstraňovanie zaisťovacích skrutiek možno vzhľadom na skúsenosti potvrdiť, že zaistené klincovanie s predvrtaním je v súčastnosti najlepší spsob intramedulárnej osteosyntézy tibie a femuru, i keď mnohé pracoviská u nás ešte bežně používajú klasické Kntscherové klince vzhľadom na zásoby, skúsenosti a finančné možnosti.

J. Veselý

Úvod do replantační chirurgie/ 1

J. Veselý, J. Kučera, J. Hrbatý, V. Smrčka, J. Válka

Dlouhodobé výsledky v replantační chirurgii na horní končetině v závislosti na výši amputace/ 9

P. Maňák

Kompartment syndrom a crush syndrom/ 15

L. Pleva, J. Mayzlík, J. Musialek

Kompartment syndrom u sdružených poranění a polytraumat/ 23

L. Zapletal

Kompartment syndrom a crush syndrom/ 27

P. Havránek

Odpověď na diskusní příspěvek/ 32

Životní jubilea/ 33

Koncepce diagnostickoléčebné péče o poraněné děti na území české republiky/ 37

Plán odborných akcí České společnosti pro úrazovou chirurgii na rok 1996/ 44

J. Veselý

Klinika plastické a estetické chirurgie Brno

Souhrn

Článek zahrnuje základní názvosloví v replantační chirurgii - amputace totální, subtotální, replantace, revaskularizace, doba ischemizace, základní klasifikaci úrovní amputací dle Biemera, absolutní a relativní indikace k replantacím, pokyny pro konzervaci amputátu během transportu na replantační pracoviště, indikace a kontraindikace k replantačnímu výkonu.

Summary

The article contents the basic international nomenclature in replantation surgery - total and subtotal amputations, replantations and revascularisations, time of ischemia, the classification of levels of amputations according to Biemer, indications absolute and relative, indications and contraindications to a replantation and the optimal way of tinning of an amputated part during the transport to a replantation centre.

J. Veselý, J. Kučera, J. Hrbatý, V. Smrčka, J. Válka

Klinika plastické chirurgie Brno

Souhrn

Na klinice plastické chirurgie v Brně bylo replantováno nebo revaskularizováno více než 800 částí končetin. Na horní končetině měla vliv na výsledný funkční výsledek, vedle dalších faktorů, i výše amputace respektive replantace.

Zkušenosti ukázaly, že nejlepší funkční výsledky, prakticky bez potřeby sekundárních operací, byly dosaženy na úrovni distální a střední falangy prstů. Nejhorší funkční výsledky s potřebou několika sekundárních operací, zahrnujících implantace kloubních protéz a revize šlach, byly dosaženy v úrovni PIP až MP kloubů, tedy včetně bazálních článků prstů. Dále byly problematické výsledky v úrovni horní třetiny předloktí až paže, kde míra funkce ruky závisela na kvalitě nervové regenerace a nepoškozeném loketním kloubu.

Summary

More than 800 parts of extremities were replanted or revascularised on the Clinic of plastic and aesthetic surgery in Brno, Czech Republic. The level of an amputation and the other factors had real influence on final functional result of replanted part of upper extremity.

Our experiences have shown that the best functional results were obtained at the levels of middle or distal phalang mostly without any secondary operation. The worst functional results were obtained at the levels of PIP joint, proximal phalang and MP joint with neccessity of several secondary operations including joint prothesis and revisions of tendons. The functional results at the level of upper third of a forearm and all levels of an arm were mostly dependent on the quality of nerve regeneration and the function ability of an elbow.

P. Maňák

I. chirurgická klinika FN Olomouc

Před více než 100 lety prokázal R. Volkmann, že svalové parézy a kontraktury po příliš těsných obvazech mají ischemickou podstatu (30). Rigiditu postižených svalů pochopil jako následek nekrózy a přirovnal k posmrtné ztuhlosti (Todtenstarre). Později se ukázalo, že ischemii nevyvolává jen tlak působící zvenčí, ale i expanze svalové tkáně uvnitř vymezeného prostoru. Vyvolávající faktory, lokalizace a klinické projevy svalové ischemie bývají tak rozmanité, že vlastní podstata patologického procesu může zůstat dlouho nepoznaná.

V klinické praxi je soubor příznaků, plynoucí ze svalové ischemie, označován pojmem kompartment syndrom a crush syndrom . Hranice obou těchto obecně známých názvů jsou však často nejasné.

Jedná se o dvě různá označení téhož patologického stavu, nebo o pojmenování stupňů jeho závažnosti?

Předložený přehled názorů ze světového písemnictví snad pomůže položené otázky objasnit.

L. Pleva, J. Mayzlík, J. Musialek

Traumatologické centrum FNsP Ostrava
Chirurgická klinika FNsP Ostrava
Ortopedické oddělení MNOF

Souhrn

Práce shrnuje zkušenosti autorů s použitím kontinuálního měření kompartmentového tlaku u sdružených poranění a polytraumat a hodnotí přínos této metody k přesnému určení doby včasné fasciotomie, která u sdružených poranění s frakturami, je současně indikací k osteosyntéze.

Tři pozorování

L. Zapletal

I. chirurgická klinika FN v Olomouci

Souhrn

Jsou popsána tři pozorování kompartment syndromu resp. crush syndromu po úrazech s následnou antikoagulační léčbou. Je zdůrazněna nutnost včasné diagnózy a terapie pro zachování funkce končetiny.

Summary

There have been described 3 cases of compartmental syndrome and crush syndrome after injuries with following anticoagulation therapy. Here we stress the necessity of an early diagnosis as well as an early therapy for keeping the function of the extremity.

Koncepce dětské traumatologie

Obsah

1. Úvodní rozvaha a definice pojmů
2. Demografické údaje
3. Rozbor současného stavu ošetřování poraněných dětí v České republice
4. Návrh nové organizace diagnosticko-léčebné péče o poraněné děti na území České republiky a vytypování úrazových center
5. Organizační, materiální a personální zajištění dětského úrazového centra
6. Ekonomický rozbor zajištění funkce úrazového centra
7. Závěr

P. Wendsche

Současný trend stabilizace úrazů torakolumbální páteře/ 1

P. Wendsche, R. Haupt, P. Višňa, J. Kočiš

Úskalí a komplikace při stabilizaci torakolumbální páteře/ 17

J. Musialek, L. Pleva

Volární luxace lunata jako pokračování dorzální perilunární luxace karpu/ 32

J. Mayzlík, L. Pleva, T. Posolda, R. Michalský

Kompartment syndrom ve vztahu k cévní chirurgii/ 37

Životní jubilea/ 41

P. Wendsche

Spinální jednotka, Úrazová nemocnice Brno

Souhrn

Důvodem pro nárůst operační činnosti u úrazů páteře jsou špatné výsledky po konzervativním léčení, poznatky z četných biomechanických studií a rozvoj stabilizačních instrumentarií, pokrok diagnostických vyšetřovacích metod (CT, MRI) s lepším poznáním zraněných struktur (vztah k páteřnímu kanálu, osud ploténky ). Metoda volby stabilizace torakolumbální páteře je zadní transpedikulární přístup. Je popsán postup intra- a interkorporální spondylodéza v poraněném úseku, jsou diskutována úskalí zadního přístupu, která nakonec indikují kombinovaný předozadní přístup k poraněnému torakolumbálnímu úseku. Je poukázáno na možnost intraoperativní sonografie páteřního kanálu.

P. Wendsche, R. Haupt, P. Višňa, J. Kočiš

Spinální jednotka, Úrazová nemocnice Brno

Souhrn

Je poukázáno na výhody operačního řešení poranění torakolumbálního přechodu a lumbální páteře. S ohledem na funkční restituci v oblasti torakolumbální páteře se operační metody zdokonalily, a dříve propagované přístupy k páteři s dlouhými výstužnými implantáty nemají dnes v traumatologii opodstatnění. Pro strategii operačního postupu se kladou určitá kritéria na implantát, která jsou vysvětlena a diskutována.

Když v prvních letech praxe autorů v spondylochirurgii byla jako implantát používána kombinace vrubovaných dlah se standardními šrouby, přešlo se brzy pro nevýhodu tohoto implantátu na hybridní implantát USIS-Daniaux, se kterým autoři v roce 1992 operovali 53 úrazů hrudní a bederní páteře, v roce 1993 více než 65 a v roce 1994 ještě stále kolem 50% z celkového počtu 96 operovaných páteří tohoto úseku.

Nevýhody tohoto implantátu (nemožnost intraoperační repozice poraněného úseku páteře, nemožnost transpedikulárního zákroku v poraněném obratli či v ploténce po aplikaci fixatéru) a naopak výhody jiných "vnitřních fixatérů" (UWS-Synthes, Kluger-Endotec) vedly ke změně strategie ve prospěch těchto fixatérů. Je poukázáno na komplikace po provedených operacích na Spinální jednotce Úrazové nemocnice.

Objektivním kritériem pro pozdní výsledky je Sagitální index obratle (Beck) a úhel mezi sousedními obratly (GDW-Grund - Deckplattenwinkel ). Pooperační kolaps reponovaného obratle během prvních 6-ti měsíců a další po extrakci materiálu jsou srovnatelné s výsledky v iteratuře. Příčiny ztráty korekce v Sagitálním indexu a v GDW jsou diskutovány.

Upozorňujeme na technická úskalí jmenovaných implantátů a možné individuální chyby a diskutujeme o nich.

J. Musialek, L. Pleva

Ortopedické oddělení MN Ostrava
Traumatologické centrum FN Ostrava

Úvod

Poranění karpu má mnoho podob od distorse po složité ligamentózní léze. Vzhledem k značné nejednotnosti dělení těchto škod byla konstituována The International Wrist Investigators Workshop Nomenclature Commitee, založená k rozboru a definování termínů užívaných ve spojení s poraněním karpu a karpálními instabilitami, avšak zatím se žádný jednotný systém klasifikace úrazů karpu a karpálních instabilit nepodařilo přijmout (5). Existuje tedy vedle sebe řada klasifikací a jeví se vysoce žádoucí, abychom se pokusili přinést co nejvíce klinických argumentů pro jednotící klasifikační kritéria. V příspěvku předkládám klinické pozorování podporující Mayfieldovu koncepci (3) dělení poranění karpu. Mayfield považuje volární dislokaci lunata (VDL) za stav následující dorsální perilunární luxaci karpu (DPLK). Stane se tak v případě, kdy úrazové násilí se nevyčerpá vznikem DPLK, ale působí dále a přivodí VDL. Podle Mayfielda musí tedy volární dislokaci lunata předcházet vždy dorsální perilunární luxace karpu.

J. Mayzlík, L. Pleva, T. Posolda, R. Michalský

Chirurgická klinika FNsP Ostrava
Traumatologické centrum FNsP Ostrava

Souhrn

Kompartment syndrom může být vyvolán u cévně chirurgických pacientů v důsledku trombózy, embolie nebo dlouhotrvající cévní rekonstrukce. Diagnózu je třeba stanovit na základě anamnézy, klinického vyšetření a měření kompartmentového tlaku. Dvěma angiografiemi je prokázán význam neodkladné fasciotomie.