L. Pleva, R. Madeja, M. Šír

Our experiences with the treatment of periprosthetic fractures of femur ... 1

P. Višňa, L. Paša, I. Čižmár, J. Kočiš, Z. Šmídl

Acute dislocation of the acromioclavicular joint - modification of the surgical treatment ... 6

P. Rovder, M. Eľko, E. Lešo, V. Mihaľková, L. Mrug

Our experiences with the treatment of candida bone infection ... 11

P. Urbánek

Concurrence prehospital and hospital care in case of mass injury and casualty ... 14

P. Kopačka - Zpráva z AO Masters kurzu v Davosu 2003 ... 18

P. Maňák - Zemřel zakladatel replantační chirurgie Dr. Zhong-Wei ... 20

Zápisy z výboru ČSÚCH - leden, únor ... 21

L. Pleva, R. Madeja, M. Šír

Centre of Traumatology University Hospital Ostrava
Traumatologické centrum FNsP Ostrava

Summary

In the statement authors want to draw attention to the possibilities of treatment of periprosthetic fractures of femur. They present their own experiences with the treatment of these fractures by using various types of osteosyntheses on their own file evaluated from 1996 to 2003. They present some less common types of osteosyntheses as e.g. osteosynthesis by clamp plates.

Souhrn

Autoři ve svém sdělení uvádějí možnosti léčby periprotetických zlomenin stehenní kosti. Představují vlastní zkušenosti s léčbou těchto zlomenin s použitím různých typů osteosyntéz na vlastním souboru pacientů hodnoceném od roku 1996 do roku 2003. Prezentují některé méně časté typy osteosyntéz a jako novou metodu uvádějí osteosyntézu pomocí svorkové dlahy.

Key words / Klíčová slova

periprosthetic fracture, osteosynthesis, clamp plates
periprotetická zlomenina, osteosyntéza, svorková dlaha

P. Višňa, *L. Paša, *I. Čižmář, *J. Kočiš, *Z. Šmídl

Traumatologické oddělení, 1. Chirurgická klinika 2. LF a FN v Motole, Praha
*Klinika Traumatologie, Úrazová nemocnice v Brně

Summary

Acute dislocation of the acromioclavicular joint is found in 3 % of shoulder injuries. Acromioclavicular dislocations are classified according to Tossy and namely to Rockwood classifications. Authors summarize indications for conservative and surgical treatment. They highlight necessity of individualized approach to injuries type III according to Rockwood classification. Surgical treatment of such injuries is indicated especially in athletes or overhead workers.
Authors further present a modification of stabilization procedure using intraarticular introduction of one single Kirschner wire. Described technique was used in 30 patients. Osteosynthesis failure was documented in one case, partial migration of the Kirschner wire occurred in 3 patients and heterothopic ossification of coracoclavicular ligament were observed in 3 cases. Material extractions were provided in the time interval from 6 to 9 weeks. Final functional outcome after 6 months was evaluated as good and excellent results according to Constant score in all patients.
Described surgical technique was found as promising and its use leads to good obtained results.

Souhrn

Akutní akromioklavikulární luxace představuje 3 % všech úrazů ramenního pletence. Ke klasifikaci tohoto poranění se využívá Tossyho a především Rockwoodova klasifikace. Autoři se ve své práci zabývají indikacemi pro konzervativní a operační léčbu. Upozorňují na nutnost diferencovaného přístupu především při poranění Rockwood III. Převládající metodou léčby je konzervativní postup. Operační terapie je indikovaná pouze u pacientů, kteří provádějí opakovaný těžký zdvih, při nutnosti dlouhodobé aktivity s paží nad 90 stupňů elevace ("overhead" aktivity) a také u štíhlých pacientů s prominencí laterálního konce klavikuly.
Autoři dále představují modifikaci stabilizační operace s využitím intraartikulárního zavedení jednoho silného Kirschnerova drátu. Uvedenou technikou bylo operováno 30 pacientů. Selhání osteosyntézy bylo zaznamenáno pouze v jednom případě, k častečné migraci Kirschnerova drátu došlo ve třech případech a heterotopické osifikace v korakoklavikulárním vazu jsme zachytili rovněž ve třech případech. Extrakce kovu byla provedena mezi 6. a 9. týdnem. Výsledný funkční výsledek podle Constantova skóre po 6 měsících odpovídal dobrým a výborným výsledkům u všech pacientů.
Popsaná operační technika se osvědčila a její používání vede k dobrým výsledkům.

Key words / Klíčová slova

acute acromioclavicular dislocation, classification, operative treatment
akutní akromioklavikulární dislokace, klasifikace, operační terapie

P. Rovder, M. Eľko, E. Lešo, *V. Mihaľková, L. Mrug

Department of Trauma Surgery Hospital of Š. Kukura Michalovce
* Infectious Department Hospital of S. Kukura Michalovce
Oddelenie úrazovej chirurgie NsP Š.Kukuru Michalovce
*Infekčné oddelenie NsP Š. Kukuru Michalovce

Summary

The authors present case after repeated operations of hip joint, with imported uncommon mycotic infection. They analyse eventualities of diagnosis and treatment of mycotic bone infection.

Souhrn

Autori predkladajú kazuistiku pacienta po opakovaných operáciách bedrového kĺbu s importovanou, u nás neobvyklou, kandidovou infekciou. Rozoberajú možnosti diagnostiky a liečby kandidovej infekcie kosti.

Key words / Klíčová slova

osteomyelitis, candida infection
osteomyelitis, kandidová infekcia

P. Urbánek

Territorial Rescue Centre Brno, p.o., MUDr. J. Mucha
Územní středisko záchranné služby Brno, p.o., MUDr. J. Mucha

Summary

Mass health affection as a result of terrorist attack, traffic or industrial accidents or relating to natural disaster is respectable problem. Concurrence of prehospital and hospital care about casualties is persisting drawback. There it is necessary to improve hospital readiness for collective admission of patients in this area.
Establishing the points of contact and place for receipt casualties in every hospital, ensure equipment needed and pursue regular training of these situations. No less important is hospital staff familiarity with emergency medical service's documentation susceptible fluently strike up on prehospital care.

Souhrn

Hromadné postižení zdraví v důsledku teroristických útoků, nehod v dopravě a průmyslu či následkem živelných pohrom je problém hodný zřetele. Přetrvávajícím nedostatkem je návaznost přednemocniční a nemocniční péče o postižené. V této oblasti je třeba zlepšit především připravenost nemocnic na hromadný příjem pacientů. Zřídit v každé nemocnici kontaktní místa a místa pro příjem raněných, zajistit potřebné vybavení a pravidelně provádět nácvik těchto situací. Neméně důležitá je obeznámenost nemocničního personálu s dokumentací Zdravotnické záchranné služby umožňující plynule navázat na přednemocniční péči.

Key words / Klíčová slova

mass casualty, intergrated rescue service, traumatology plan, point of contact, reception place of casualties, injury and casualty card
hromadné postižení zdraví, integrovaný záchranný systém, traumatologický plán, kontaktní místo, místo příjmu raněných, visačka pro hromadné postižení zdraví

L. Pleva, I. Klus

Orthopaedic damage control in polytrauma ... 1

J. Demel, L. Pleva

Treatment of Jones´ fracture by Herbert screw ... 6

L. Paša, P. Višňa, J. Kočiš, A. Randula, S. Kazda

Clinical and radiological evaluation of meniscectomies and menisci sutures: nine year follow ap ... 10

V. Popelka

The current status of treatment of the proximal humerus in older patients - clinical experience ... 16

Životní jubileum ... 27

J. Bartoníček - AO Sympozium České Budějovice 2004 ... 29

Zápisy z výboru - červen ... 33

L. Pleva, I. Klus

Centre of Traumatology University Hospital Ostrava
Traumatologické centrum FNsP Ostrava

Summary

The authors describe their experience in treatment of fractures in cases of serious polytrauma using the method of traumatological damage control (DC). The advantages of external fixators for both temporary and permanent stabilisation of long bone fractures in patients with ISS>40 (Injury Severity Score) were demonstrated on the group of 287 polytraumatised patients, treated at the Trauma Centre of the University Hospital in Ostrava in the years 2002-2003. The method was used in 43 patients with fractures of long bones and pelvis and no case of perioperative impairment to health was noted.

Souhrn

Autoři ve svém sdělení uvádějí zkušenosti s léčením zlomenin u těžkých polytraumat metodou damage control (DC) úrazové chirurgie. Na souboru 287 polytraumatizovaných pacientů ošetřených v letech 2002-2003 na TC FNsP v Ostravě pak dokladují výhody použití zevních fixátorů k dočasné, ale i definitivní stabilizaci zlomenin dlouhých kostí, a to i u polytraumatizovaných nemocných s ISS>40 (Injury Severity Score), kterou použili ve 43 případech u zlomenin dlouhých kostí a pánve, kdy ve sledovaném souboru polytraumatizovaných nemocných nezaznamena-li peroperační zhoršení zdravotního stavu pacienta při aplikaci zevních fixátorů.

Key words / Klíčová slova

damage control in traumatology, polytrauma, complex fractures
damage control úrazové chirurgie, polytrauma, komplexní zlomeniny

J. Demel, L. Pleva

Centre of Traumatology University Hospital
Traumatologické centrum FNsP Ostrava

Summary

Transverse fracture in the area of proximal third of the fifth metatarsus while uncommon causes considerable treatment problems. Osteosynthesis is most often recommended in these cases especially in sportsmen. In this study, the intramedullary inserted Herbert screw was used for osteosynthesis in 15 males, mostly sportsmen, average age 25. The results were excellent.

Souhrn

Příčná zlomenina v oblasti proximální třetiny pátého metatarzu není příliš častá. Její léčení však často působí značné potíže. Toto se týká zejména sportovců, u kterých se doporučuje operační léčba ostesyntézou.
V Traumatologickém centru FNsP Ostrava bylo v letech 1999-2003 operačně léčeno 15 pacientů s celkem 16 zlomeninami. K osteosyntéze byl použit intramedulárně zavedený Herbertův šroub.

Key words / Klíčová slova

Jones´ fracture, Herbert screw
Jonesova zlomenina, Herbertův šroub

L. Paša1**, P. Višňa***, J. Kočiš1**, A. Randula*, S. Kazda*

* Traumatological Hospital of Brno
** Clinic of Traumatology, Medical Faculty of Masaryk University of Brno
*** Department of Traumatology, Clinic of Surgery, University Hospital Motol, Prague
* Úrazová nemocnice, Brno
** Klinika traumatologie LF MU Brno
*** Traumatologické oddělení chirurgické kliniky LF Motol Praha

Summary

The autors present the clinical and radiological evaluation of patients after resection and saving operations of menisci 8-9 years after surgery. Evaluated patients had been treated surgically in the Traumatological Hospital of Brno in the years 1995-1996. 209 patients after resection and saving operation of menisci with non-injured cruciate ligaments were contacted. 136 patients (65 %) underwent the examination. The clinical state was evaluated according to Ricklin and radiographic findings were assessed according to Tapper and Hoover (radiographic image of the knee joint in standing patient).
The clinical results after subtotal meniscectomy were very good in 32 %, good in 36 %, satisfac-tory in 12 %, poor in 20 % of cases. After partial meniscectomy, the results were very good in 69 %, good in 19 %, satisfactory in 9 %, poor in 3 % of cases. After the suture of meniscus, results were very good in 86 %, good in 8 %, satisfactory in 8 %, poor in 0 % of cases (rupture by an injury 10 months after suture). Radiographic findings corresponded to the above mentioned clinical results. After subtotal meniscectomy, the findings were: 0-17 %, I.-30 %, II.-16 %, III.-28 %, IV.-9 %. Findings after partial meniscectomy: 0-38 %, I.-47 %, II.-11 %, III.-4 %, IV.-0 %. Findings after the suture of meniscus: 0-100 %, I.-IV.-0 %.
Saving operations of the acutely injured meniscus in middle-term evaluation and, from the clinical and radiological point of view demonstrated much better results in comparison to resections of injured menisci. Partial meniscectomy in the same evaluation from the clinical and radiological point of view produces more favourable results than subtotal meniscectomy. Radiographic findings confirm the clinical evidence; after saving operation of meniscus no progressive degenerative changes occur in contrast to resections.

Souhrn

Autoři předkládají klinické a rentgenologické zhodnocení pacientů po resekčních a záchovných operacích menisků v intervalu 8-9 let po operaci.
Autoři zhodnotili pacienty, operované v Úrazové nemocnici Brno v letech 1995-1996. Oslovili 209 pacientů, kteří podstoupili resekční i záchovné operace menisků při neporaněných zkřížených vazech. Vyšetření podstoupilo 136 pacientů (65 %). Klinický stav hodnotili podle Ricklina. RTG nálezy byly hodnoceny podle Tappera a Hoovera (rtg kolenního kloubu ve stoje).
V intervalu 8-9 let po operaci byly klinické výsledky po subtotální meniskektomii velmi dobré ve 32 %, dobré ve 36 %, uspokojivé ve 12 %, špatné ve 20 %. Po parciální meniskektomii velmi dobré v 69 %, dobré v 19 %, uspokojivé v 9 %, špatné 3 %. Po sutuře menisku velmi dobré u 86 % pacientů, dobré v 8 %, uspokojivé 8 % a špatné 0 % (ruptura úrazem po 10 měsících od sutury). Tomu odpovídaly i rtg nálezy. Po subtotální meniskektomii byly nálezy 0.-17 %, I.-30 %, II.-16 %, III.-28 %, IV.-9 %. Po parciální meniskektomii byly nálezy 0.-38 %, I.-47 %, II.-11 %, III.-4 %, IV.- 0 %. Po sutuře menisku byly nálezy 0.-100 %, I. -IV. - 0 %.
Záchovné operace čerstvě poraněných menisků vykazují ve střednědobém hodnocení klinicky i rentgenologicky velmi dobré a dobré výsledky v porovnání k resekčním operacím poraněných menisků. Parciální meniskektomie vykazují při stejném hodnocení klinicky i rentgenologicky příznivější výsledky než subtotální meniskektomie. Rentgenologické nálezy odpovídají klinickým příznakům, po záchovné operaci menisku nedochází k progresivním degenerativním změnám ve srovnání s operacemi resekčními.

Key words / Klíčová slova

meniscectomy, suture of the meniscus
meniskektomie, sutura menisku

V. Popelka

Department of Traumatology of University Hospital Nitra
Traumatologické oddelenie FN Nitra

Summary

Surgical treatment of proximal humerus fractures even today represents one of the most common problems in traumatology. The treatment of older patients with such local changes as osteoporosis, osteoarthritis and polymorbidity is expecially demanding. The assumption of a good result is an "individual therapeutic concept". This includes not only morphological type of fracture but also the bone quality, local and general accompanying injuries, general status of the patient, biological age and mobilisation needs. This clinical experience follows the article issued in Úrazová chirurgie 2/2003 and gives the reader a practical view of the treatment of fractures of the proximal humerus.

Souhrn

Chirurgické liečenie zlomenín proximálneho humeru predstavuje aj v súčasnosti jeden z celosvetových problémov traumatológie. Najmä liečba starých pacientov s lokálnymi zmenami (osteoporózou, artrózou ramenného kĺbu) a polymorbiditou je náročná. Predpokladom dobrého výsledku je tzv. individuálny terapeutický koncept, ktorý zohľadňuje okrem morfologického typu zlomeniny kvalitu kosti, lokálne a celkové sprievodné poranenia, celkový stav pacienta, biologický vek a nároky pacienta na pohyblivosť.
V tejto praktickej časti autor nadväzuje na teoretickú prácu, (Úrazová chirurgia 2/2003) a ponúka čitateľovi svoje praktické skúsenosti v liečbe zlomenín proximálneho humeru.

Key words / Klíčová slova

fracture of proximal humerus, osteosynthesis, prothesis, an individual therapeutical approach
zlomeniny proximálneho humeru, osteosyntéza, protézy, individuálny terapeutický prístup

P. Dráč, P. Maňák, I. Labónek

Percutaneous osteosynthesis of scaphoid fractures - evaluation of the results and contribution of computed tomography to diagnostics and postoperative follow-up ... 1

M. Majerníček, J. Včelák

First experience with expansion nails ... 6

T. Pešl, P. Havránek

Injury to the proximal humerus in children ... 9

V. Šimánek, T. Skalický, Vl. Třeška, J. Klečka, H. Mírka, K. Ohlídalová

Gravity of liver injury - cases reports ... 17

P. Maňák Recenze knihy ... 23

Zpráva - Výroční zasedání AO-Foundation 2004 v Benátkách ... 24

Zpráva - Bilaterální sympozium, Rožnov pod Radhoštěm ... 25

Nekrolog - prof. MUDr. Jaroslav Michek, DrSc. ... 26

Životní jubileum ... 27

Zprávy z výboru ČSÚCH - členská schůze... 29

Zprávy z výboru ČSÚCH - září ... 31

Zprávy z výboru ČSÚCH - říjen ... 33

P. Dráč*, P. Maňák1, I. Labónek**

* Department of Traumatology, University Hospital Olomouc
** Department of Radiology, University Hospital Olomouc
* Traumatologické oddělení FN Olomouc
** Radiologická klinika FN Olomouc

Summary

The purpose of the study was the outcome evaluation of percutaneous osteosynthesis of scaphoid fractures using the palmar approach after a minimal 12-months follow-up and to compare the results with radiographs and computed tomography. A total of 31 patients with acute scaphoid fracture were treated by percutaneous osteosynthesis using the palmar approach from March 1, 2002 to July 1, 2004. 28 patients with a follow-up period of minimally 12 months called for a check-up and 23 (82 %) presented for reexamination.
No patient presented with persistent complaints. Four patients (17 %) were occasionally sensitive to change in weather. Eight patients (35 %) complained of pain during physical work. The average range of motion of the radiocarpal joint was 97,25 % compared with the opposite wrist. The average grip strength was 94 %. Twenty-two fractured scaphoids were found united on check-up radiographs. In one patient we found a persisting fracture line. In two patients (9 %) the screw had been placed partly outside the bone.
Computed tomography showed 19 fully united (83 %) scaphoids, four (17 %) persistent fracture line in three to five CT scans and four (17 %) mild overrun of the screw outside the bone. The radiographs and CT showed no signs of osteoarthritis. All patients returned to primary occupations and sports activities.
The functional outcome in patients with fractured scaphoid, treated by percutaneous osteosynthesis using the palmar approach after an average 24 months following surgery is encouraging.
Computed tomography has an undisputed advantage in diagnostics of scaphoid fractures, preoperative planning, evaluation of the stage of union and evaluation of the screw location in comparison with standard radiography.

Souhrn

Cílem práce bylo zjistit výsledky perkutánní osteosyntézy zlomenin člunkové kosti z palmárního přístupu, a to v odstupu minimálně 12 měsíců od operačního výkonu, a dále porovnat výsledky rtg a CT vyšetření provedeného v době kontroly.
Výsledky hojení, hodnoty rozsahu hybnosti i síly stisku ve srovnání s druhostranným neporaněným zápěstím jsou u našeho souboru pacientů v souladu s publikovanými literárními údaji.

Key words / Klíčová slova

scaphoid fractures, percutaneous osteosynthesis, computed tomography
zlomenina člunkové kosti, perkutánní osteosyntéza, CT vyšetření

M. Majerníček, J. Včelák

Department of Orthopaedics of the Institute for Postgraduate Medical Education and the 1st Medical Faculty of the Charles University, Teaching Hospital Na Bulovce, Prague
Ortopedická klinika IPVZ a 1. LF UK, FN Na Bulovce

Summary

The authors present their experience with a new method for long bone nailing of diaphysar fractures using a hollow nail. In principle hollow nail, introduced into medullary cavity, is filled under pressure with saline. In this way, the thickniess of the nail is enhanced and the fracture is stabilised from within the medullary cavity. From March to August 2004, 15 expansion nails - 11 tibial and 4 humeral, of these 3 were antegrade and 1 retrograde - were implated. The method was used in the primary treatment of diaphysar fractures, or for the conversion of external fixation to intramedullary stabilization in open crural fractures. The fractures healed in 13 patients, in 2 last operated patients (August 2004) a large callus developed according to radiographic images. During treatment no complications occurred and only one tibial nail has been extracted to this day, also without complications.

Souhrn

Autoři prezentují zkušenosti s novým způsobem hřebování dlouhých kostí. Principem metody je ošetření diafyzárních zlomenin dutým hřebem, který se po zavedení do dřenové dutiny naplní pod tlakem fyziologickým roztokem. Tím dojde ke zvětšení tloušťky hřebu a stabilizaci zlomeniny zevnitř dřeňové dutiny. Od března do srpna 2004 bylo na Ortopedické klinice IPVZ a 1. LF UK v Praze Na Bulovce implantováno 15 expanzních hřebů - 11 tibiálních a 4 humerální (z toho 3 antegrádně a 1 retrográdně). Metoda byla použita k primárnímu ošetření diafyzárních zlomenin, případně ke konverzi zevní fixace na nitrodřeňovou fixaci u otevřených zlomenin bérce.
U 13 pacientů bylo konstatováno zhojení zlomenin, u dvou pacientů posledně operovaných (srpen 2004) je na rtg snímcích patrná tvorba mohutného svalku. V průběhu léčby nebyly zaznamenány komplikace, extrahován byl zatím pouze jeden tibiální hřeb - rovněž bez komplikací.

Key words / Klíčová slova

intramedullary nailing, expansion nail, diaphysar fractures
nitrodřenové hřebování, expanzní hřeb, diafyzární zlomeniny

T. Pešl, P. Havránek

Dpt. of Pediatric and Trauma Surgery 3rd Faculty of Medicine Charles University in and Thomayer Teaching Hospital, Prague
Klinika dětské chirurgie a traumatologie 3. lékařské fakulty UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice, Praha Krč

Summary

Two hundred and ninetyseven children with skeletal injury to the proximal humerus were treated in our department over the ten-year period (1992-2001). Physeal injuries, classified according to Salter and Harris were in almost all cases (98 %) type 2. Degree of displacement was evaluted according to the Neer and Horwitz schedule. All patients with pathological lesions were excluded. The ten-year period was divided into two five-year subperiods (I. 1992-1996, II. 1997-2001). Changes in therapeutic methods for displaced fractures according to reductibility and / or fragment stability after closed reduction were evaluated. After method ESIN instalation in our departement this method took place of former used hanging cast or spica cast in "salute position" in cases of instable leasions. This change did not lead to change of long term results. Both in I. group and II. group all patients were healed without sequels.

Souhrn

Na naší klinice bylo za desetileté období (1992- 2001) ošetřeno 297 dětí se skeletálním poraněním proximální části pažní kosti. V 51 % se jednalo o fyzární poranění, ve 49 % o zlomeninu proximální metafýzy humeru. Fyzární poranění bylo hodnoceno podle Saltera a Harrise, v naprosté většině (98 %) šlo o separaci epifýzy 1. a 2. typu. Stupeň dislokace fyzárních poranění pak podle Neera a Horwitze. Pacienti s patologickou zlomeninou do souboru nebyli zařazeni.
Desetileté období bylo rozděleno na dvě pětiletá období (I. 1992-1996, II. 1997-2001) a byla zaznamenávána změna léčebných postupů u dislokovaných skeletálních poranění s ohledem na reponibilitu a nebo stabilitu fragmentů po zavřené repozici. Se zavedením metodiky ESIN na našem pracovišti tento typ osteosyntézy nahradil dříve používanou tíhovou sádru u nestabilních metafyzárních zlomenin a sádrovou spiku v pivotální pozici u nestabilních epifyzárních separací. Změna léčebné metody nevedla ke změně dlouhodobých výsledků - jak v I. tak v II. období se všichni pacienti zhojili bez následků.

Key words / Klíčová slova

proximal humerus, fracture, physeal injury, child
proximální humerus, zlomenina, fyzární poranění, dítě

V. Šimánek, T. Skalický, Vl. Třeška, J. Klečka, H. Mírka*, K. Ohlídalová*

Department of Surgery University Hospital Plzeň-Lochotín
* Department of Radiology University Hospital Plzeň-Lochotín
Chirurgická klinika FN Plzeň-Lochotín
* Radiodiagnostická klinika FN Plzeň-Lochotín

Summary

The authors present two cases of serious liver injury, its classification and diagnostics. They describe treatment available, including algorithm. Treatment combinations are emphasized.

Souhrn

Autoři uvádějí závažnost poranění jater, jejich klasifikaci a diagnostiku. Kompletně popisují možnosti léčby včetně algoritmů léčebných postupů. Zdůrazňují možnost kombinace jednotlivých léčebných metod. V samostatné části popisují dva případy závažných poranění jater.

Key words / Klíčová slova

liver injury, classification, diagnostics
poranění jater, klasifikace, diagnostika, léčba

J. Bartoníček, J. Skála-Rosenbaum, P. Douša, P. Havránek

Intertrochanteric osteotomy in the solution of the sequelae of proximal femur fractures ... 1

P. Toufar, A. Křiváček, M. Kloub, P. Kopačka

Fractures of distal radius - surgical therapy ... 11

I. Bugáň, R. Morochovič, P. Cibur, N. Šimková

Treatment results in fractures of the neck of talar bone ... 20

R. Čuha, J. Magdo, P. Hoffmann

Complications of the covered osteosynthese in fractures of distal radius by the method Py ... 25

Recenze ... 29

Zprávy z výboru ČSÚCH - listopad ... 30

Zprávy z výboru ČSÚCH - prosinec ... 31

J. Bartoníček, J. Skála-Rosenbaum, P. Douša, P. Havránek

Orthopaedic Department of 3rd Faculty Medicine, Charles University, Prague
Department of Pediatric Surgery and Traumatology of 3 rd Faculty Medicine, Charles University, Prague
Ortopedicko-traumatologická klinika 3. LF UK a FNKV, Praha-Vinohrady
Klinika dětské chirurgie a traumatologie 3. LF UK a FTN, Praha-Krč

Summary

Proximal femur fractures, i.e. femoral neck fractures and trochanteric fractures, may result in a number of late complications. Among the most frequent are nonunion, varus malunion, unequal limb length, avascular necrosis of the femoral head, malrotation of the limb and osteoarthritis of the hip.
Individual affections often occur in combinations, for instance varus malunion, limb shortening and its malrotation, resulting in pain, limp and later also in the affection of other joints, primarily the knee and lumbar spine. In the past, many of these complications were solved by intertrochanteric osteotomy. However, due to the progress in internal fixation of proximal femur fractures and THA, the number of indications for osteotomies has decreased. In spite of this fact, intertrochanteric osteotomy is still the method of choice in the solution of certain complications of proximal femur fractures. Although not all orthopaedic or trauma surgeons may be able to perform this surgery, all of them should know about this method and its indications.
The aim of this article is to present an overview of the current possibilities of intertrochanteric osteotomies in the treatment of proximal femur fractures.

Souhrn

Zlomeniny proximálního femuru, tj. zlomeniny krčku a zlomeniny trochanterické, mohou zanechat řadu pozdních komplikací. Mezi nejčastější patří pakloub, zhojení ve varozitě, nestejná délka končetin, avaskulární nekróza hlavice femuru, malrotace končetiny a artróza kyčelního kloubu.
Jednotlivé afekce se velmi často kombinují, například zhojení ve varozitě, zkrat končetiny a její malrotace. Důsledkem je bolest, kulhání a později postižení dalších kloubů, především kolena a bederní páteře. Řada těchto komplikací byla v minulosti řešena intertrochanterickou osteotomií. V současnosti však indikací k osteotomiím díky pokrokům v osteosyntéze zlomenin proximálního femuru a zavedení TEP značně ubylo. Přesto při řešení některých komplikací zlomenin proximálního femuru zůstává intetrochanterická osteotomie metodou volby. Ne každý ortoped či traumatolog by měl tyto operaci provádět, ale každý by měl o nich vědět a znát jejich indikace.
Cílem článku je proto podat stručný přehled o současných možnostech intertrochanterické osteotomie při řešení komplikací zlomenin proximálního femuru.

Key words / Klíčová slova

proximal femur fractures, complications, intertrochanteric osteotomy
zlomeniny proximálního femuru, komplikace, intertrochanterická osteotomie

P. Toufar, A. Křiváček, M. Kloub, P. Kopačka

Department of Traumatology and Plastic Surgery Trauma Centre of the Hospital České Budějovice plc
Oddělení úrazové a plastické chirurgie Traumacentrum Nemocnice České Budějovice a.s.

Summary

The authors present a retrospective study of a group of 70 patients with 71 fractures of distal radius treated by open reduction and internal fixation (ORIF). The overall group of patients treated by the method ORIF included 113 patients operated in the period 2001-2004. The application of axially stable implants (LPC) is preferred more and more frequently in these patients, enabling early mobilisation of the radiocarpal joint also in extraarticular fractures with comminutive metaphyseal zone of the type 23A3 or intraarticular fractures of the type 23C1-3.

Souhrn

Autoři ve svém sdělení představují výsledky retrospektivní studie souboru 70 pacientů se 71 zlomeninami distálního radia léčených otevřenou repozicí a vnitřní fixací (ORIF). V celkovém souboru 113 pacientů operovaných v období let 2001-2004 metodou ORIF stále častěji převažuje použití úhlově stabilních implantátů (LCP), umožňujících časnou mobilizaci zápěstí i při použití u extraartikulárních zlomenin s tříštivou metafyzární zónou typu 23A3, či nitrokloubních zlomenin typu 23C1-3.

Key words / Klíčová slova

distal radius, ORIF, LCP
distální radius, ORIF, LCP

I. Bugáň, R. Morochovič, P. Cibur, N. Šimková

Department of Trauma Surgery FHLP and Medical Faculty of UPJŠ Košice, Slovakia
Klinika úrazovej chirurgie FNLP a LF UPJŠ Košice, Slovensko

Summary

Talar fractures, although rare representing less than 1 % of all fractures are dangerous owing to their possible poor functional outcomes. The authors present a group of 13 patients hospitalised with talar neck fracture over 64 months from 0l. 0l. 1998 to 30. 04. 2003. The type of fracture was rated according to Hawkins' classification scheme and Hawkins' criteria were used for clinical assesment of outcome. In subgroup H I we had one excellent, three good a one poor results with an average of 10,2 points according Hawkins' score. In subgroup H II we found one patient with excellent, four fair and one poor results with average 5,8 points according Hawkins' score. In subgroup H III was only patient with a poor result. There was one case (7 %) infection after open fracture, two (14 %) necrosis of talar body, two (14 %) arthrosis in the subtalar joint and two (14 %) arthrosis in tibiotalar a subtalar joints simultaneously. There was an evident decrease in Hawkins' score with increasing degree of talar injury and even optimal management does not warrant uneventful recovery.

Souhrn

Zlomeniny talu sú zriedkavými zlomeninami a tvoria menej ako l % všetkých zlomenín. Hoci sú zlomeniny talu zriedkavé, obávané sú pre svoje závažné funkčné následky. Autori prezentujú súbor 13 pacientov so zlomeninou krčka členkovej kosti hospitalizovaných na KÚCH Košice za obdobie 64 mesiacov od l. l. 1998 do 30. 4. 2003. Typ zlomeniny bol určený podľa Hawkinsovej klasifikácie. Na vyhodnotenie klinického stavu pacientov boli použité kritéria vypracované Hawkinsom. V podskupine H I sme zaznamenali u 1 pacienta výborný výsledok, u 3 dobrý a u jedného pacienta vyhovujúci výsledok s priemernou hodnotou 10,2 boda podľa Hawkinsovho skóre. V podskupine H II sme zistili lx výborný výsledok, lx vyhovujúci a 4x zlý výsledok s priemernou hodnotou 5,8 boda podľa Hawkinsovho skóre. V podskupine H III bol 1 pacient so zlým výsledkom. V našom súbore sa vyskytol lx (7 %) infekt po otvorenej zlomenine, 2x (14 %) nekróza tela talu, 2x (14 %) artróza v subtalárnom kĺbe a 2x (14 %) artróza v tibiotalárnom a subtalárnom kĺbe súčasne. Z nášho súboru 13 pacientov so zlomeninou krčka členkovej kosti je zrejmý pokles Hawkinsovho skóre s narastajúcim stupňom poranenia a často ani optimálny management nezaručuje nekomplikovaný priebeh a klinický úspech pre pacienta.

Key words / Klíčová slova

talar neck fracture, treatment, clinical outcome, Hawkins' score
zlomeniny krčka talu, liečba, klinické výsledky, Hawkinsovo skóre

R. Čuha, J. Magdo, P. Hoffmann

Department of Trauma Surgery, Medical Faculty of P. J. Šafarik University Košice, Slovakia
Klinika úrazovej chirurgie FN L. Pasteura a LF UPJŠ Košice, Slovensko

Summary

The authors present a cohort of 34 patients treated in their clinic between 01/99 - 04/04 for distal radius fracture and operated on using the method described by Py. They assessed anatomical and functional results after surgery, and recorded tendon injuries after delayed removal of osteosynthetic material. The results support the notation that this method is suitable for the fractures of distal radius with the need for early removal of implants.

Souhrn

Autori v práci prezentujú súbor 34 pacientov za obdobie 01/99 - 04/04 so zlomeninou distálneho radia extenzného typu liečených operačnou metódou Py. Vyhodnocujú anatomické a funkčné výsledky po operácii. V súbore zaznamenali 3x poškodenie šliach vystieračov prstov po neskorom odstránení osteosyntetického materiálu. Výsledky hodnotenia poukazujú na vhodnosť tohto typu osteosyntézy pri správnej indikácii s potrebou včasného odstránenia osteosyntetického materiálu po tomto type osteosyntézy.

Key words / Klíčová slova

fractures of distal radius, intramedular osteosynthesis, Py
zlomeniny distálneho radia, intramedulárna osteosyntéza, Py